Hlavním úkolem řeckého premiéra Alexise Tsiprase během návštěvy Ruska bude především náprava škod a vyjasnění konfliktů, které země mezi sebou v nedávné době měly. Řecko patří mezi země, které jsou k Rusku historicky vstřícné. Od léta však vztahy obou zemí ochladly, kvůli sporu o ruský vliv na přejmenování Makedonie. Tsiprasova schůzka s prezidentem Vladimirem Putinem má za tímto sporem udělat tečku. A Moskva už kolem Atén opět krouží s nabídkami na spolupráci.
Oficiálním důvodem Tsiprasovy návštěvy Moskvy je připomínka 190. výročí navázání diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi. Je ale zřejmé, že daleko více než o vztahy historické půjde o ty současné. Schůzka Tsiprase s Putinem je příležitostí jak po téměř půl roku trvajících neshodách vrátit vše na starou kolej.
Řecko dlouhodobě patřilo mezi k Rusku nejvstřícnější členy Evropské unie a Severoatlantické aliance. Náklonnost má hned několik důvodů. V Rusku žije nemalý počet Řeků, další krajané se z Ruska v průběhu let vrátili domů. Veřejné mínění je v Řecku proruské i kvůli pomoci v boji za nezávislost na Osmanské říši. Právě dějiny 19. století, které si mají Tsipras a Putin připomenout, rezonují dodnes. Řekové vnímají Moskvu jako jedinou zemi, která má páky na sousední Turecko. Do země také pravidelně jezdí mnoho ruských turistů.
Atény ale dál zůstávají zakotvené v západních strukturách. Jako představitelé země Evropské unie a NATO musí řečtí představitelé balancovat na hraně mezi „Východem“ a „Západem“, nebo lépe řečeno „hledat ve chvílích, kdy Rusko porušuje mezinárodní právo, adekvátní reakci, která nenaštve domácí voliče“. Jak vrtkavá může taková pozice být, ukázal letošní rok.
Řecko se na jaře jako jedna z mála unijních zemí nepřidalo k vyhošťování ruských diplomatů po otravě někdejšího dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v anglickém Salisbury. Na opatrné reakci vesměs panovala shoda napříč politickým spektrem. Tsipras tak nemusel odrážet silnou kritiku, která zněla například na Slovensku, jež se k vyhošťování také nepřidalo.
