Řidiči Uberu a spol. mají být zaměstnanci. EU chce posílit práva kontraktorských pracovníků

Gig pracovníky nejčastěji využívají společnosti jako je Uber či Airbnb. Teď by se jejich status mohl změnit. Evropská komise jim chce přiznat stejná práva jako běžným zaměstnancům.

Gig pracovníky nejčastěji využívají společnosti jako je Uber či Airbnb. Teď by se jejich status mohl změnit. Evropská komise jim chce přiznat stejná práva jako běžným zaměstnancům. Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Gig pracovníky nejčastěji využívají společnosti jako je Uber či Airbnb. Teď by se jejich status mohl změnit. Evropská komise jim chce přiznat stejná práva jako běžným zaměstnancům.
Gig pracovníky nejčastěji využívají společnosti jako je Uber či Airbnb. Teď by se jejich status mohl změnit. Evropská komise jim chce přiznat stejná práva jako běžným zaměstnancům.
Evropská komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová
4
Fotogalerie

Evropská komise tento týden zahájila rozhovory o tom, zda by takzvaným gig pracovníkům v Evropské unii měla být přiznána stejná práva jako běžným zaměstnancům. Získali by tak nárok například na minimální mzdu či placenou dovolenou, uvádí deník Financial Times.

Konzultace potrvají šest týdnů a návrh zákona by mohl být hotový ve druhé polovině letošního roku. Podle některých expertů by ale nová směrnice mohla mít negativní dopad jak na firmy, tak samotné pracovníky.

Jako gig ekonomika se označuje práce různého druhu, která spočívá v tom, že si společnosti místo klasických zaměstnanců najímají externí pracovníky a uzavírají s nimi časově omezené kontrakty, což podnikům šetří náklady za pracovní síly. V minulosti se v Česku pro tento způsob najímání zaměstnanců vžil termín švarc systém. Firmy při něm šetří na odvodech na sociální a zdravotní pojištění.

Nejčastěji gig pracovníky využívají velké platformy, jako je Uber nebo Airbnb. „Jde ale třeba i o hlídání dětí, úklid, údržbu strojů, účetnictví, vývoj softwarů nebo správu webů,“ vypočítává Radek Novák, analytik České spořitelny. 

Brusel se nyní snaží reagovat na to, že řada takto zaměstnaných lidí se během pandemie ocitla ve finanční nouzi, protože nemají nárok na žádnou formu podpory od státu ani od zaměstnavatele. „I ti, kteří nepřišli za koronakrize o práci, musejí často pracovat za nevyhovujících podmínek, dlouhé hodiny, bez nároku na nemocenskou, důchodové spoření či rozvoj dovedností,“ říká Margrethe Vestagerová, evropská komisařka pro hospodářskou soutěž. 

Podobně se vyjadřují i další politické špičky v Bruselu. „Jsou lidé pracující pro platformy typu Airbnb živnostníci, nebo zaměstnanci? To je klíčová otázka, na kterou není snadná odpověď. Jedná se o jakousi šedou zónu, co potřebuje objasnit,“ přidává se Nicolas Schmit, evropský komisař pro práci a sociální práva.  

Stejný problém se v poslední době řeší na mnoha místech ve světě. Nejvyšší soud ve Velké Británii minulý týden přiznal zaměstnanecká práva řidičům Uberu. Loni došel ke stejnému verdiktu soud ve Španělsku, když řešil status pracovníků rozvážkové služby Glovo. Také Evropská unie už v roce 2019 přijala směrnici, jež upravuje minimální standardy pro gig pracovníky, a členské státy ji měly zapracovat do svých právních systémů nejpozději do tří let. 

„Tato směrnice ale řeší jen velmi základní úroveň, jako je právo pracovat i pro jiného zaměstnavatele, maximálně šestiměsíční zkušební doba či právo na bezplatné povinné školení,“ vysvětluje Novák. Teď chce jít Evropská komise dále. „Má se například vyjasnit definice sdíleného zaměstnání, zvýšení informovanosti pracovníků, kolik a za co dostanou zaplaceno nebo ukotvit možnost sdružovat se v odborech,“ dodává Novák. 

Někteří odborníci nicméně nejsou ohledně zamýšlených legislativních změn příliš optimističtí. „Přiznání zaměstnaneckého statusu by těmto lidem sice přineslo vyšší míru ochrany před ztrátou výdělku, druhou stranou mince by však bylo snížení flexibility a nárůst administrativní a finanční zátěže pro zaměstnavatele. Paradoxně by tak na povinný zaměstnanecký status mohli někteří pracovníci doplatit a přijít o práci,“ myslí si Iva Bilinská, advokátka z poradenské společnosti Deloitte Legal.

V Česku by se podle Bilinské nová regulace nejvíce dotkla provozovatelů alternativních taxislužeb a společností, které zprostředkovávají rozvoz jídla, potravin a dalšího zboží. V závislosti na konkrétní podobě nových pravidel by mohlo dojít i k ovlivnění dalších sektorů nebo firem, které využívají pracovníky na IČO. „Vedle stavebnictví jde například o profesionální fotbalisty, kteří již ve většině evropských zemí status zaměstnanců mají,“ říká Bilinská. 

Radek Novák se domnívá, že bude velmi záležet na definici, co takzvaná gig ekonomika je. „V každém případě český stát bude muset tyto technologické, ekonomické i společenské změny vzít v potaz a vyjasnit legislativní úpravu, aby nepotlačovala ekonomickou aktivitu a zároveň nenutila pracovníky ubírat se do poloilegality,“ uzavírá Novák.