Nemocenská v roce 2021: Mají nárok i OSVČ? Jak na výpočet? | E15.cz

Nemocenská v roce 2021. Jak na její výpočet? Máte na ni nárok i ve zkušebce?

Nemocenská - Ilustrační foto
Nemocenská - Ilustrační foto
• 
ZDROJ: profimedia.cz

Kamila Ondráčková, Petr Gola

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn

Na náhradu mzdy mají zaměstnanci nárok již od prvního dne nemoci, v roce 2019 byla totiž zrušena karenční doba. Na nemocenskou hrazenou státem mají nárok od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti. Co nemocenská v případě karantény? Lidé budou dostávat příspěvek až 370 korun. Mohou nemocenskou pobírat i OSVČ? A co dělat v případě výpovědi?

V prvních 14 dnech pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci v pracovní neschopnosti náhrada mzdy vyplácená zaměstnavatelem. Nemocenská náleží až od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti a vyplácí ji Okresní správa sociálního zabezpečení. Výše nemocenské závisí na dosažené mzdě. Nemocenská obecně náleží za kalendářní dny, tedy včetně víkendů.

Nemocenská a zaměstnanec

Zaměstnanci mají nárok na nemocenskou ze zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění. Není přitom však nutné splnit minimální dobu pojištění, jako je tomu u mateřské. Výše nemocenské závisí na výši průměrné hrubé mzdy za zpravidla 12 předcházejících kalendářních měsíců.

Kalkulačka: Jak vysoká bude vaše nemocenská? >>>

Nemocenská a OSVČ

Osoby samostatně výdělečně činné mají nárok na nemocenskou pouze v případě, že jsou účastny na dobrovolném nemocenském pojištění. V prvních 14 dnech pracovní neschopnosti jsou OSVČ bez finančního plnění, nemocenská jim rovněž náleží až od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti. Výše nemocenské u OSVČ závisí právě na výši měsíční platby na dobrovolném nemocenském pojištění.

Tip: Podnikáte? Zajistěte se vhodným pojištěním >>>

Karanténa: Příspěvek až 370 korun

Vládou schválený návrh zákona s dočasným zvýšením nemocenské " izolačka" pro lidi v karanténě ze 60 na sto procent redukovaného výdělku Sněmovnou neprošel.

Poslanci i Senát naopak schválili  příspěvek k nemocenské až 370 korun denně. Lidé jej budou dostávat prvních 14 kalendářních dnů nařízené karantény. Nejvýše to bude 90 procent průměrného výdělku. Nárok budou mít i lidé s nemocenským pojištěním pracující na dohody. Naopak jej nemohou čerpat ti, kteří by se ocitli v karanténě do pěti dnů po návratu ze zahraničí, pokud nešlo o pracovní cestu.

Příspěvek bude zaměstnancům vyplácet zaměstnavatel. Náklady si bude odečítat ze sociálních odvodů. Bonus nebude podléhat dani z příjmů ani exekuci a nebude se započítávat do příjmů pro výpočet sociálních dávek. Příspěvek se nebude týkat jen nařízených karantén souvisejících s Covidem-19, ale i s ostatními infekčními nemocemi.

Stále ale platí, že v prvních dvou týdnech náhradu vyplácí zaměstnavatel. Od 15. dne trvání karantény bude dávku zaměstnanci vyplácet okresní správa sociálního zabezpečení nemocenskou. Více informací ohledně aktuální situace v případě koronaviru a pracovněprávních souvislostí najdete na stránkách MPSV.

Nemocenská po výpovědi

Zaměstnanec má nárok na nemocenskou i ve výpovědní době. Zákonná dvouměsíční výpovědní doba běží při podání výpovědi zaměstnancem nebo zaměstnavatelem a začíná běžet od prvního dne následujícího měsíce po jejím doručení. Výpočet nemocenské přitom neovlivňuje, zdali podal výpověď zaměstnanec nebo zaměstnavatel.

Karenční doba -video:

Nemocenská a výpočet v roce 2021? 

Nemocenská se počítá z denního vyměřovacího základu, což je zjednodušeně řečeno zpravidla průměrná denní mzda za uplynulých 12 měsíců.   

Pro výpočet nemocenské v roce 2021 je tedy klíčový neredukovaný denní vyměřovací základ, který se následně redukuje, v první redukční hranici (do 1 182 korun) se započítává z 90 procent, ve druhé redukční hranici (od 1 182 korun do 1 773 korun) z 60 procent a ve třetí redukční hranici (od 1 773 korun do 3 545 korun) z 30 procent, k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží. Denní nemocenská v prvních 16 dnech nároku na nemocenskou činí následně 60 procent z redukovaného denního vyměřovacího základu, v dalších 30 dnech potom 66 procent a v následujících dnech již 72 procent denního vyměřovacího základu.

Příklad: výpočet nemocenské

Pan Luděk má průměrnou měsíční mzdu ve výši 46 600 korun a má nárok na nemocenskou v rozsahu 25 dní.

  • Neredukovaný denní vyměřovací základ pana Luďka je 1 532,05 koruny (12 x 46 600 korun/365 dni).
  • Redukovaný denní vyměřovací základ činí 1 274 korun (1 063,80 koruny + 210,03 koruny). Zápočet z první redukční hranice činí 1 063,80 koruny a z druhé redukční hranice potom 210,03 koruny.
  • Denní nemocenská v prvních 16 dnech je 765 korun (1 274 korun x 60 procent) a denní nemocenská v dalších 9 dnech potom 841 korun (1 274 korun x 66 procent).

Nemocenská pana Luďka za 25 dní je tedy 19 809 korun (765 korun x 16 dní + 841 korun x 9 dní).

Příklad: výpočet nemocenské

V přiložené tabulce máme vypočtenu týdenní nemocenskou, měsíční nemocenskou a dvouměsíční nemocenskou v závislosti na výši hrubé mzdy. Vše až od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti.

Kalkulačka: Jak vysoká bude vaše nemocenská? >>>

Hrubá mzda

týdenní nemocenská
(7 dní)

měsíční nemocenská
(30 dní)

dvouměsíční nemocenská
(60 dní)

17 000 korun 2 121 korun 9 510 korun 19 920 korun
25 000 korun 3 108 korun 13 950 korun 29 236 korun
33 000 korun 4 109 korun 18 422 korun 38 598 korun
40 000 korun 4 809 korun 21 576 korun 45 208 korun
50 000 korun 5 635 korun 25 284 korun 52 984 korun
70 000 korun 6 629 korun 29 726 korun 62 286 korun
90 000 korun 7 455 korun 33 448 korun 70 092 korun

Nemocenská a ukončení pracovního poměru na dobu určitou

Pracovní poměr sjednaný na dobu určitou skončí bez ohledu na další okolnosti. Nárok na nemocenskou vzniká i v 7denní ochranné lhůtě po ukončení pracovního poměru. Ochranná lhůta po ukončení pracovního poměru je přitom stejně dlouhá bez ohledu na skutečnost, zdali byl pracovní poměr ukončen výpovědí, vzájemnou dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem nebo právě uplynutím času u pracovního poměru na dobu určitou.

Nemocenská a invalidní důchod

Zaměstnanci pobírající invalidní důchod prvního stupně a invalidní důchod druhého stupně mají nárok na nemocenskou ve stejném rozsahu jako ostatní zaměstnanci. Zaměstnanci pobírající invalidní důchod třetího stupně však mohou pobírat nemocenskou maximálně 70 kalendářních dní.

Pozor! Nemocenská kontrola

Pokud pobíráte nemocenské dávky, měli byste počítat i s možností kontroly dodržování režimu v pracovní neschopnosti. Pokud nemocný není v hodinách stanovených lékařem doma zastižen, resp. na adrese uvedené v neschopence, může mu být krácena či odebrána nemocenská podpora.

Prvních 14. dní pracovní neschopnosti má právo kontroly zaměstnavatel – z důvodu výplaty náhrady mzdy. Od 15. dne (výplata nemocenské) kontroly provádí pracovníci OSSZ.

Autor: Kamila Ondráčková, Petr Gola

Mzdová kalkulačka