Hlasování bylo pro poslance země, v níž hraje velkou roli katolické náboženství, velmi komplikovanou záležitostí. O tom svědčí i tom, že i poslanci z jednotlivých klubů hlasovali často rozdílně. „Výsledek hlasování je vítězstvím slušných lidí. Dva poslanci, kteří hlasovali pro zákaz, se zachovali nemravně a budou potrestání,“ uvedl například předseda opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosław Kaczyński.
Podporovatelé zrušení zákazu rituálních porážek zvířat z náboženských důvodů tak marně argumentovali, že tyto porážky nejsou proti pravidlům Evropské unie. Jiní zase poukazovali na to, že maso z těchto porážek tvoří nemalou část exportu polského masa. Zástupci masného průmyslu tvrdí, že do letošního prvního ledna se z Polska vyváželo 200 tisíc tun hovězího masa pocházejícího právě z rituálních porážek ročně a tvořil celou třetinu vývozu hovězího. U drůbežího masa pak podíl masa pocházejícího z tohoto druhu porážky tvořil desetinu.
Rituální porážky z náboženských důvodů, označované v islámu jako halal a v judaismu košer, mají velké odpůrce v ochráncích zvířat. V Česku se smí rituální porážky provádět, a to na základě výjimky pro náboženské obce, které o ni požádají, a výjimku uděluje ministerstvo zemědělství,“ uvedl na dotaz deníku E15 mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben.
V Česku jsou ovšem tyto porážky spíše výjimkou. Podle údajů veterinární správy tak bylo například v roce 2009 na dvou jatkách z celkového počtu 228 v Česku takto podle náboženských předpisů poraženo 68 kusů skotu, 428 ovcí a 42 302 kusů drůbeže. Pro porovnání bylo v roce 2009 poraženo celkem 286.149 kusů skotu, 11 710 ovcí a 132 milionů kusů drůbeže.
