Těžařský gigant ExxonMobil byl tento týden po 92 letech vyřazen z akciového indexu Dow Jones, jenž zahrnuje třicet největších amerických firem. V žebříčku tak zůstává jediná ropná společnost, Chevron, a ani té se nedaří. V letošním druhém čtvrtletí se její zisk propadl o 65 procent na 13,49 miliardy dolarů. Velké těžařské korporace podle agentury Bloomberg zažívají období úpadku. S tím ale čeští experti oslovení deníkem E15 nesouhlasí.
Výrazem Big Oil se v Americe označuje sedm největších veřejně obchodovaných ropných společností. Před nedávným vzestupem technologických gigantů jako jsou Apple nebo Facebook bývaly dominantními hráči na amerických burzách. To se ovšem nyní mění.
Výpadek společnosti ExxonMobil z prestižního indexu Dow Jones, kterou symbolicky nahradila softwarová firma Salesforce.com, má být podle zahraničních odborníků jen jedním z mnoha signálů, že vliv Big Oilu již není tím, čím býval. Na trzích teď vládnou technologie.
Aktiva sedmičky těžařských obrů podle britského deníku The Guardian zaznamenala za posledních devět měsíců pokles o 87 miliard dolarů. Na jaře se cena ropy propadla dokonce na nejnižší hodnoty od roku 1999, když se prodávala za méně než šestnáct dolarů za barel. „Může za to koronavirová krize, ale i neschopnost se přizpůsobit,“ píše analytik agentury Bloomberg Julian Lee.
Ropní giganti se podle Leeho mínění „musejí přetvořit, neboť na ně roste tlak kvůli dopadům jejich činnosti na klimatické změny a znečišťování oceánů“. Tím zjevně naráží na nedávnou havárii japonského tankeru u ostrova Mauricius, která způsobila nejhorší ekologickou katastrofu v dějinách této východoafrické země.
Všeobecný pokles reputace a obchodních příležitostí ropných společností je ale prý vidět v řadě odvětví na celém světě. „Členům Big Oilu, například britsko-nizozemské Royal Dutch Shell nebo francouzskému Totalu, je lokálními zákony a pod pohrůžkou sankcí dlouhodobě znemožňováno investovat v Saúdské Arábii, Íránu, Venezuele či Rusku,“ uvádí Lee.
Čeští experti nicméně nahlížejí na situaci v těžařském průmyslu výrazně pozitivněji. „Bez ropy se globální ekonomika neobejde ještě desítky let. Momentální pokles poptávky po ropě je spíše způsoben snížením výkonu ekonomiky, než odklonu od ropy k jiným energetickým zdrojům,“ říká hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Nelze přitom podle něho tvrdit, že by cena akcií těžařských gigantů šla už jen dolů. „Zda se ale vzpamatují do konce letošního roku, to je těžká otázka,“ dodává.
Stejný názor má i Jan Šafránek, akciový analytik České spořitelny. „Nedomnívám se, že sektor prochází strukturálním úpadkem,“ tvrdí. „Hlavním důvodem horší výkonnosti nebyl a není klesající zájem o ropu, ale rostoucí konkurence a produkce na straně nabídky,“ míní Šafránek. „Pokud se to vyřeší, což lze očekávat, sektoru se zase může dařit o poznání lépe,“ dodal.
Některé korporace z velké sedmičky už navíc zahájily diverzifikaci produkce směrem k čistší energii. Třeba britská BP letos v srpnu oznámila, že razantně sníží produkci ropy a zemního plynu a investuje miliardy dolarů do nízkouhlíkových paliv a obnovitelných zdrojů.
„Čeká nás kritické desetiletí pro boj světa s klimatickými změnami a nevyhnutelná transformace v globálních energetických systémech vyžaduje akci od každého,“ uvedla firma v tiskovém prohlášení.
Přesun k čistším zdrojům energií by zejména pro těžařské giganty neměl podle Šafránka znamenat problém a jeho dynamika bude patrně sílit. „Prognózy vývoje poptávky po ropě však hovoří o dalším růstu. V blízké budoucnosti třeba budou nadále dominovat automobily se spalovacími motory, takže o těžební průmysl bych z tohoto hlediska neměl strach,“ ubezpečuje Šafránek.
