Rozvojové země trápí obrna i zápal plic

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: ctk

Dávka vakcíny proti dětské obrně a spalničkám je jedním z prvních zážitků pro děti somálských uprchlíků, kteří před hladomorem uprchli do tábora Dadaab na keňsko-somálské hranici. V tomto ohledu mají štěstí, očkování proti oběma nebezpečným infekcím se v subsaharské Africe zdaleka nedočká každý.

Největšími dětskými zabijáky jsou ale mnohem banálnější choroby. Na snadno léčitelná průjmová onemocnění a virový zápal plic umírá v rozvojových zemích třikrát více dětí mladších pěti let než na malárii a HIV dohromady. Vlády často nemají prostředky zajistit potřebné vakcíny, stejně jako základní očkování proti příušnicím, dávivému kašli a tetanu.

Ohlášené očkovací programy chtějí tyto statistiky změnit. Nadace Billa a Melindy Gatesových má ještě ambicióznější cíl. Chce přispět k tomu, aby se dětská obrna do dvou let vyskytovala jen v učebnicích. Obávané virové onemocnění končí u jednoho ze dvou set případů ochrnutím, což v rozvojových zemích prakticky vždy znamená vyřazení jedince ze společnosti po zbytek života. Světová zdravotnická organizace, UNICEF a další instituce se o jeho likvidaci marně pokoušejí desítky let.

Od poloviny sedmdesátých let se sice počet nakažených celosvětově snížil z desítek tisíc na stovky případů ročně, vyhubit virus se ale zatím nepodařilo a předem ohlášené „konce“ nákazy se vždy ukázaly jako předčasné. Loni bylo ve světě diagnostikováno téměř 1300 případů ve dvaceti zemích, především v rovníkové Africe a Indii.

Případný konec dětské obrny by byl historickým okamžikem. Zcela vyhubit infekční onemocnění přenosné na člověka se zatím podařilo jen jednou, na konci sedmdesátých let, kdy se po vlnách intenzivních očkovacích kampaní podařilo zlikvidovat virus pravých neštovic.