Aliance podle Pavla neuvažuje o tom, že by do Pobaltí nebo obecně na svou východní hranici přesunula nějaké významné vojenské síly. Řekl, že to neodpovídá stále platné dohodě s Ruskem, ale ani aliančním principům. „Aliance zdůrazňuje, že opatření, která přijímá, budou adekvátní situaci a budou vždy mít obranný charakter,“ řekl.
„Není cílem aliance vytvořit na východě vojenskou hráz proti rozsáhlé ruské agresi, protože taková agrese není na pořadu dne a veškerá zpravodajská hodnocení nic takového nenaznačují,“ dodal. Na druhou stranu ale podle něj nelze vyloučit, že by Ruská federace mohla k destabilizaci některých pobaltských zemí použít scénář podobný z Krymu nebo východní Ukrajiny.
„Tady se bavíme spíše o tom, co my nazýváme hybridní hrozbou,“ dodal. Pro odstrašení takové případné aktivity je zamýšleno rozmístění čtyř mnohonárodních praporů, které mají zamířit do pobaltských zemí a Polska. Ty mají být podle Pavla spíše politickým než vojenským odstrašením.
Další hrozbou podle něj jsou extremismus, terorismus a slabé a nestabilní státy na jih od hranic aliance, se kterými je spojena migrační vlna.
„Nejlepším způsobem, jak řešit problémy jihu, nejsou vojenská intervence a vojenské řešení, ale je to komplexní řešení, které obsáhne jak vojenské a vnitřně bezpečnostní, tak ekonomické a další oblasti,“ poznamenal Pavel.
K tomu podle něj bude zapotřebí intenzivní spolupráce mezi NATO a Evropskou unií. Řekl, že se již připravuje několik „balíčků“ pro jednotlivé země regionu, jejichž cílem bude vytvořit vlastní schopnosti těchto států. „Jeden takový se v současné době připravuje pro Irák, jiný funguje pro Jordánsko, další pro Tunisko. Další mohou následovat,“ podotkl. Je to podle něj prostor pro možné výcvikové operace, na kterých se budou podílet NATO i EU.
Pavel také kritizoval nízké výdaje Česka na obranu, což NATO Praze vytýká dlouhodobě. Česká republika se podle něj co do výdajů členských zemí nachází „v poslední čtvrtině“, řekl. Situace v alianci se za poslední necelý rok v otázce výdajů na obranu zlepšila, tempo přílivu peněz stále neodpovídá bezpečnostní situaci.
| Pavel: Rada NATO-Rusko by mohla zasednou po varšavském summitu |
|---|
| Rada NATO-Rusko by se mohla opět sejít po červencovém summitu NATO ve Varšavě. Panuje na tom předběžná neformální shoda, řekl dnes na přednášce v Karolinu v Praze předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel. NATO s Ruskem kvůli vyhrocení vztahů po ruském zásahu na Krymu a východě Ukrajiny výrazně omezilo spolupráci. „Dialog byl zahájen po dvou letech, byť ne s přílišným úspěchem,“ poznamenal Pavel k jednání Rady NATO-Rusko, které proběhlo v dubnu. Současnou politiku NATO vůči Rusku Pavel přirovnal k systému odstrašení z období studené války. „V dnešní době je přístup k Rusku založen na stejném principu. Tedy dát Rusku jednoznačně najevo, že akce, která by zůstala pod prahem vyhlášení článku 5 (washingtonské smlouvy), tak jak tomu bylo například na Krymu, pokud by Ukrajina byla součástí aliance, tak i takové narušení by mělo za následek kolektivní akce aliance ve smyslu obnovení státních hranic,“ řekl Pavel. |
