Rusko nechce pustit bývalé svazové republiky do Evropy

Ruský prezident Vladimir Putin (vpravo) přesvědčuje ukrajinského kolegu Viktora Janukovyče, že vstup do celní unie přinese jeho zemi více než deset miliard dolarů ročně

Ruský prezident Vladimir Putin (vpravo) přesvědčuje ukrajinského kolegu Viktora Janukovyče, že vstup do celní unie přinese jeho zemi více než deset miliard dolarů ročně Zdroj: Isifa

Rusko se s Evropskou unií stále více přetahuje o vliv nad zeměmi bývalého Sovětského svazu. Rušno je hlavně před listopadovým summitem Východního partnerství ve Vilniusu, kde by Ukrajina mohla s Bruselem konečně podepsat asociační dohodu. Moskva se snaží Kyjev různými prostředky přesvědčit, že západní směr je chybný, a ponouká ji ke vstupu do celní unie s ní, Minskem a Astanou. Pod podobným tlakem je i Moldavsko.

Rusko-ukrajinská obchodní válka

Rusko nedávno zakázalo dovoz známých ukrajinských sladkostí Roshen, které prý nesplňují hygienické normy. Později zařadilo zhruba na týden všechny produkty od západního souseda do skupiny potenciálně nebezpečných. Vývozci si stěžovali na fronty a zdlouhavé kontroly, jejich zboží zůstávalo na hranicích ležet. Někteří tvrdili, že se tak export de facto zastavil. Země je přitom největším obchodním partnerem Ukrajiny, jde tam zhruba čtvrtina vývozu.

Podle průzkumu tři čtvrtiny Ukrajinců věří, že obchodní válka má politické pozadí, 58 procent ji vztahuje přímo k plánovanému podpisu smlouvy. Rusové tvrdí, že průtahy na hranicích byly vedeny snahou ochránit spotřebitele. Zároveň však vysílá jasná varování do budoucna. „Jestliže Ukrajina najednou přikročí k sebevražednému kroku podpisu asociační dohody s EU, chystáme se zpřísnit celní procedury,“ konstatoval poradce Kremlu Sergej Glazjev.

Z Bruselu zaznívají výzvy, aby Rusko na Ukrajinu přestalo tlačit. Objevují se i názory, že by pomohl co nejrychlejší podpis dohody. „Smlouva by neměla být podepsaná ve Vilniusu. Poté, co se stalo, by měla být stvrzena bez odkladu, zítra nebo příští týden,“ prohlásil nedávno Pawel Kowal, který v Evropském parlamentu předsedá výboru pro vztahy s Kyjevem.

Podle některých expertů mohou mít kroky Moskvy opačný účinek a Kyjev by se mohl s EU více sblížit. Tomu věří i majitel Roshenu Petro Poroshenko, jenž hlásí, že se mu od ruského zákazu doma zvedly tržby o 13 procent.

Nekvalitní moldavské víno

Ve Vilniusu by vztahy s Bruselem rádo prohloubilo také Moldavsko, což Moskvu zneklidňuje téměř stejně jako v případě Ukrajiny. Kišiněvu proto naznačuje: můžete se dočkat problémů s Podněstřím, dovozních překážek a výpadků plynu. „Dodávky energie jsou před zimou důležité. Doufám, že nezmrznete,“ řekl podle Reuters po jednání s představitelem místní vlády moldavským novinářům ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin.

Od včerejška Moskva uplatňuje zákaz dovozu klíčového moldavského artiklu – vína a lihovin. Produkty jsou prý přes opakovaná upozornění nekvalitní. „Nemáme v úmyslu být pro moldavskou ekonomiku chůvou,“ poznamenal hlavní ruský hygienik Gennadij Oniščenko.

Ivanišviliho gruzínská diplomacie

Gruzie si sice od Oniščenka začátkem léta vyslechla obvinění ze zavlečení prasečího moru do Ruska, zemi se však zatím daří balancovat mezi EU a celní unií bez větší újmy. Premiér Bidzina Ivanišvili se snaží být maximálně diplomatický. Vztahy se sousedem poškozené krátkou válkou v roce 2008 postupně normalizuje, i když se nevzdává myšlenky evropské integrace.

„Rusko má své cesty a je škoda, že nejsou vždy takové, jaké bychom my a Evropa rádi viděli,“ poznamenal s tím, že Gruzie musí vycházet z této reality. Moskva přitom dává jasně najevo, že nikdy nebude akceptovat případný vstup Tbilisi do NATO, který premiér označuje za volbu gruzínského lidu.