Rusko strádá odlivem manažerských mozků, loni emigrovalo 350 tisíc lidí
Když dostal manažer Viktor Lysenko pracovní nabídku ze Singapuru, příliš dlouho se nerozmýšlel. „Obchodní prostředí, kvalita života a vyhlídky do budoucna byly tři hlavní důvody,“ řekl deníku Times. „Rusko se dá stěží dnes nazvat dobrým místem pro investice.“
Pětačtyřicetiletý Lysenko si přitom od nástupu Vladimira Putina k moci v roce 2000 vedl dobře. Tehdy globální růst cen ropy nakopl ruskou ekonomiku k sedmiprocentnímu ročnímu růstu, dnes je ropa již téměř dva roky levná a Kreml utahuje šrouby ve všech částech života. Řada Rusů chce proto ze země odejít a spustila tak největší odliv mozků od ruské krize v polovině devadesátých let minulého století.
Vladimir Ašurkov, bývalý manažer jedné z největších ruských investičních společností Alfa-Consortium, utekl předloni do Velké Británie. „Dříve velmi ceněné schopnosti jako třeba získat finance na mezinárodních trzích, jsou mi dnes v Rusku nanic,“ uvedl pro agenturu Reuters jeden z důvodů, proč frustrovaní manažeři odcházejí.
Podle průzkumu, který minulý týden zveřejnila moskevská personální agentura Agentstvo Kontakt, chce do ciziny odejít na 40 procent zkušených ruských manažerů. Německo, Velká Británie a USA jsou jejich vytouženými destinacemi. „Pokud vláda nezačně jednat, mohlo by se obyvatelstvo z dnešních 143 milionů do roku 2050 zredukovat na pouhých 80 milionů,“ varoval již loni Jurij Krupnov, šéf ruského Institutu pro demografii, migraci a regionální rozvoj, před katastrofou.
