Evropská unie loni zavedla vůči Rusku hospodářské sankce a vytvořila seznam osob, které mají do EU zakázaný vstup a zmrazený evropský majetek. Tyto kroky následovaly po loňské ruské anexi Krymu a konfliktu na východní Ukrajině mezi vládními silami a proruskými separatisty. Rusko reagovalo embargem na dovoz potravin z EU a nyní ve čtvrtek zaslalo ambasádám seznam evropských politiků, jimž zakázalo vstup na ruské území.
České ministerstvo zahraničí potvrdilo zařazení zmíněných českých politiků na černou listinu. „Je to jednostranné vyhlášení ruskou stranou. Vnímáme to tak, že seznam nemá žádný mezinárodní právní rámec. Nechápeme, proč tam jména českých politiků jsou a budeme ruskou stranu žádat o vysvětlení,“ řekla mluvčí MZV Michaela Lagronová.
Podle premiéra Bohuslava Sobotky by Česko nemělo přijímat samostatné odvetné kroky. „Určitě se poradíme v rámci Evropské unie, jestli na to budeme zvláštním způsobem reagovat,“ řekl Sobotka. Zároveň se domnívá, že nařízení je odpověď na to, že EU omezila přístup některým ruským politikům. Pro postup Moskvy ale nevidí opodstatnění. „Tento krok odporuje dobré diplomatické praxi. Budeme požadovat od Ruska vysvětlení,“ sdělil premiér.
| Na černé listině je i šéf britských špionů |
|---|
| Německá vláda žádá Rusko, aby vysvětlilo, proč zakázalo osmi německým představitelům vstup na své území. Podle Berlína dotčení lidé mají právo znát přesné důvody, aby se případně mohli právně bránit. Na seznamu je třeba nejvyšší představitel Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt, generál německého vojenského letectva Karl Müllner nebo německý poslanec Karl-Georg Wellmann z CDU, který vede německo-ukrajinskou parlamentní skupinu a je expertem na Rusko v zahraničním výboru. O tom, že je v Rusku nežádoucí osobou, Wellmann ví už několik dnů. Před týdnem mu úředníci během pasové kontroly na letišti Šeremeťjevo sdělili, že do Ruska nesmí do roku 2019. |
| Rusko už v březnu nepustilo některé evropské diplomaty a politiky na pohřeb zavražděného opozičního předáka Borise Němcova. Povolení k cestě nedostal třeba předseda horní komory polského parlamentu Bogdan Borusewicz či lotyšská poslankyně Evropského parlamentu Sandra Kalnieteová. Oba jsou i na novém seznamu. Z dalších jmen jsou na něm expředseda EP Jerzy Buzek, bývalý belgický premiér Guy Verhofstadt, šéf britské tajné služby MI5 Andrew Parker, britský politik Malcolm Rifkind či exšéf britských Liberálních demokratů Nick Clegg. |
Čeští politici z ruského sankčního seznamu shodně vyjadřují hrdost na to, že se na „černé listině“ ocitli. „Když jsem se podíval na ta ostatní jména, tak jsem zjistil, že jsem ve velmi slušném klubu. Považuji to za vyznamenání,“ řekl bývalý český ministr zahraničí a předseda TOP 09 Schwarzenberg, který je předsedou zahraničního výboru Sněmovny. Kroky Ruska na Ukrajině dlouhodobě kritizuje.
Europoslanec a bývalý senátor za TOP 09 Štětina je v Rusku persona non grata, tedy nežádoucí osoba už od 90. let kvůli své novinářské činnosti. Seznam vnímá jako další krok nové studené války. „Jsem velmi pyšný na to, že jsem se na tom seznamu ocitl, protože jsem ve společnosti velmi vzácných a statečných lidí a kolegů z europarlamentu,“ uvedl.
http://t.co/nEU6cfYFNt#zákazvstupudoruska :) pro mě je to jen důkaz, že svoji práci dělám dobře! #sanctions
— Marek Ženíšek (@zenisek_m) May 30, 2015„V seznamu je spousta jmen lidí, kteří se upřímně snažili v posledních letech a měsících o otevřený dialog s Ruskem a nalezení řešení neuvěřitelně složité situace na východě Evropy,“ řekl Českému rozhlasu bývalý eurokomisař pro rozšíření a politiku sousedství Füle.
„Pokud Rusko nebude svoje území rozšiřovat donekonečna, třeba až do Rigy či Kyjeva, pak ten zákaz nějakou dobu, co bude Putin u moci, vydržím. Pro mě je to důkaz toho, že děláme svoji práci dobře,“ reagoval místopředseda TOP 09 Ženíšek, který působí ve sněmovním výboru pro evropské záležitosti a je členem parlamentní delegace při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
| Češi ze sankčního seznamu |
|---|
| Štefan Füle (53) - bývalý komisař EU pro rozšíření a politiku sousedství, jímž byl od února 2010 do října 2014, tedy mj. v době, kdy EU vyjednávala s Ukrajinou asociační dohodu. Zastavení příprav jejího podpisu minulou ukrajinskou vládou na podzim 2013 odstartovalo revoluční události na Ukrajině. Asociační dohoda byla podepsána loni na jaře. Füle Moskvu kritizuje dlouhodobě, loni v dubnu ve Sněmovně prohlásil, že mezinárodní společenství Rusko podcenilo například, když ruský prezident Vladimir Putin v minulosti označil Ukrajinu za umělý stát. |
| Karel Schwarzenberg (77) - předsedá zahraničnímu výboru Sněmovny (od prosince 2013) a stojí v čele TOP 09 (od listopadu 2009); exministr zahraničí (leden 2007- květen 2009 a červenec 2010- červenec 2013). Kroky Ruska na Ukrajině kritizuje dlouhodobě. Například ruské obsazení Krymu loni v březnu přirovnal k anexi Sudet Německem v roce 1938. V čele diplomacie mj. v srpnu 2012 vyjádřil obavy, že vývoj v Rusku směřuje k omezování projevů občanské společnosti; reagoval tak na nepodmíněný trest vězení pro členky punkové skupiny Pussy Riot. |
| Jaromír Štětina (71) - novinář, europoslanec (od července 2014) a bývalý senátor za TOP 09 (listopad 2004-červen 2014). Po vypuknutí revoluce na Ukrajině na podzim 2013 několikrát navštívil Kyjev, kde podpořil protesty Ukrajinců v ulicích. Loni v květnu jako pozorovatel OBSE dohlížel na volby ukrajinského prezidenta. Moskvu kritizuje dlouhodobě, za což se stal podle svých slov nežádoucí osobou v Rusku už v 90. letech. Tehdy byl šéfredaktorem agentury Epicentrum (1994-2004) a jako reportér se specializoval na válečné konflikty v Evropě, Asii a Africe. |
| Marek Ženíšek (36) - místopředseda TOP 09 (od listopadu 2009). Od prosince 2013 je ve Sněmovně ve výboru pro evropské záležitosti a výboru pro obranu či v delegaci do Parlamentního shromáždění OBSE. Loni v březnu po ruské anexi Krymu ve Sněmovně neúspěšně navrhoval usnesení, v němž se hovořilo o „imperiálních nárocích Ruska“ a možném ohrožení suverenity ČR a jež vyzývalo vládu k prosazování hospodářských sankcí vůči Moskvě. Loni v květnu jako pozorovatel OBSE dohlížel na volby prezidenta Ukrajiny. Letos začátkem roku podepsal mezinárodní apel Odvahu a vůli!, vzniklou v ČR, která vyzývá šéfy států NATO, Evropy a Austrálie k adekvátní reakci na agresivní politiku Ruska. |
