Rusko v poslední době decimuje ukrajinskou energetickou infrastrukturu ze vzduchu a panují obavy, že se chystá i na velký pozemní úder. Prezident napadené země Volodymyr Zelenskyj proto naléhavě žádá Západ o další pomoc. Odborníci však zdůrazňují, že chyba není jen na straně váznoucích dodávek zbraní a munice. Problémem je podle nich i ukrajinská neschopnost mobilizovat nový personál a nedostatečná příprava opevnění.
Kreml i během Velikonoc pokračoval v intenzivních úderech na ukrajinské energetické cíle. Stovky tisíc lidí zůstávaly bez elektřiny, o týden dříve jich byl dokonce milion a půl. Největší soukromá energetická společnost v zemi DTEK o víkendu sdělila, že v posledních dvou týdnech bylo poškozeno nebo zničeno pět z šesti jejích elektráren.
Většina škod se týká zařízení zasažených už dříve. „Některé z jednotek, které byly uvedeny do provozu před dvěma měsíci, jsou pryč,“ uvedl šéf firmy Dmytro Sacharuk. „Nechali jsme předělat střechy, namontovat transformátory, opravit turbíny a generátory. Teď je to všechno v troskách,“ dodal. Během útoků raketami a drony byla zničena i plynová úložiště, narušena přenosová soustava a zasaženy byly i hydroelektrárny, což vyvolalo obavy z ekologické katastrofy.
Rusko chce využít příležitosti
Další opravy budou stát přinejmenším stovky milionů dolarů a v zemi se množí pochyby o smysluplnosti takových investic. Otázkou je, proč Rusko tak tvrdě útočí na infrastrukturu až na jaře, když v zimě by tím způsobilo ještě větší škody. Je možné, že vidí jedinečnou příležitost v okamžiku, kdy se Ukrajině nedostává západní pomoci a je nucena šetřit vojenským materiálem.
„To Rusko povzbuzuje a mohlo to být faktorem přispívajícím k současnému nárůstu leteckých útoků,“ uvedla pro americký think tank Atlantic Council odbornice na východoevropskou energetiku Aura Sabadusová. „Pokud bude ukrajinská protivzdušná obrana dále vyčerpána, nemůže být pochyb o tom, že Rusko bude usilovat o úplné zničení civilní energetické infrastruktury země,“ dodala.
Situace, kdy dohady v americkém Kongresu už měsíce blokují další finance pro Ukrajinu, může ohrozit i vývoj přímo na frontě. Zelenskyj tvrdí, že Kreml plánuje spustit novou velkou ofenzivu v květnu nebo v červnu, tedy v období, kdy bude příhodné počasí a v regionu vyschne země.
Prezident prohlásil, že situace na frontě se pro tuto chvíli stabilizovala a je lepší než před dvěma třemi měsíci, země se však podle něj potřebuje náležitě připravit na další ruský úder. „Říkám, že nyní potřebujeme pomoc,“ vyzval Západ k dodávce dalších zbraní. Zdůraznil, že Ukrajina především potřebuje více systémů protivzdušné obrany Patriot a dělostřelectva.
„Ukrajina v současné době brání ruským silám dosáhnout významných taktických zisků podél celé frontové linie, ale pokračující zpoždění americké bezpečnostní pomoci pravděpodobně zvýší hrozbu ruského operačního úspěchu,“ konstatoval ve své analýze americký Institut pro studium války (ISW). Ústav přitom varuje, že ruské síly se nyní budou nejspíš snažit pokračovat v útocích bez ohledu na aktuální nepříznivé terénní podmínky, aby využily materiálového nedostatku soupeře.
Zelenskyj snížil věk pro mobilizaci
Kyjev je tak o to závislejší na dodávkách z Evropy. Sedmadvacítka mu loni slíbila milion kusů dělostřelecké munice do konce března. Vše ale nasvědčovalo tomu, že se kvůli váznoucí výrobě podaří plán splnit jen zhruba z poloviny. Mezitím se rozjela takzvaná česká iniciativa, kdy se západní země skládají na nákup až 1,5 milionu kusů v zahraničí. První várka by podle některých zdrojů mohla na Ukrajinu dorazit tento měsíc, ačkoli dříve se hovořilo o červnu. Pokud jsou tyto zprávy pravdivé, umožní to Kyjevu více využívat současné zásoby k odražení nepřítele.
Nedostatek zbraní a munice však není jediným problémem ukrajinských sil. Dalším je personální nouze. Kyjev v prosinci uváděl, že bude potřeba mobilizovat až půl milionu lidí. Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj však před pár dny bez bližšího upřesnění uvedl, že nakonec budou stačit výrazně nižší počty.
„Očekáváme, že budeme mít dostatek lidí schopných bránit svou vlast. Nemluvím jen o mobilizovaných, ale také o dobrovolnících,“ řekl agentuře Ukrinform. O problémech s rekrutováním dalších Ukrajinců do boje se přitom hovoří už dlouhé měsíce. Veřejnost má přitom poměrně velké pochopení pro ty, co se před mobilizací skrývají, podle aktuálního průzkumu je chápe 54 procent obyvatel.
Zelenskyj v úterý podepsal zákony o mobilizaci, které mají pomoci přivést do armády více lidí a celý proces zrychlit a zefektivnit. Především snižují věk nástupu do služby z 27 na 25 let. Kritici přitom tvrdili, že posílání mladších ročníků na frontu by bylo sebevraždou pro další rozvoj země. Dohady o mobilizační legislativě nejsou u konce, v parlamentu leží další zákon, ke kterému jsou tisíce pozměňovacích návrhů.
Jednotky si samy zaplňují mezery
Deník The New York Times aktuálně informoval o tom, že mnoho personálně vyhladovělých ukrajinských jednotek, které považují dosavadní náborový systém za nefunkční, rozjelo raději vlastní kampaň ve snaze přilákat nové bojovníky. Používají k tomu billboardy, sociální sítě i běžné náborové weby, z nichž některé nyní mají speciální sekci pro armádní inzeráty.
„Tyto kampaně jsou mnohem účinnější, protože získáváme přesně ty lidi, které potřebujeme,“ popsal listu situaci Dmytro Kozjatynskyj, bojový zdravotník, který se stal náborářem v praporu Da Vinci Wolves, původně paramilitárního křídla extremistického Pravého sektoru. Velitelé jednotek si totiž stěžují, že oficiálně mobilizovaní jsou často příliš staří, ve špatném zdravotním stavu a nemají motivaci. Mobilizovaní se zase bojí, že budou posláni na frontu bez adekvátního výcviku. Cílené kampaně zájemcům nabízejí konkrétní, pro ně vhodné pozice.
Odborníci i někteří politici upozorňují i na to, že Ukrajina zřejmě zaspala při přípravě obranných pozic a nevybudovala dostatečné opevnění pro případnou ruskou operaci. Ukrajincům se při loňské protiofenzivě nepodařilo prolomit ruské linie a nyní se vznášejí pochyby nad tím, zda budou sami tak dobře připraveni.
„Začali jsme stavět a přestavovat obranné opevnění teprve 1. března,“ citoval web Politico šéfa Charkovské oblasti Oleha Synjehubova, který nedokázal říct, kdy budou práce dokončeny. „Opevnění má komplexní účel a bude sestávat z bariér a minových polí,“ vysvětlil. Otázkou podle zdrojů webu také je, zda má Ukrajina dostatek min.
Nad ruskou mobilizací visí otazník
O úspěšnosti ruské operace rozhodne pochopitelně i připravenost agresora. Už dlouho se hovoří o tom, že země najela na válečnou výrobu, CNN s odkazem na západní zpravodajské zdroje uvádí, že nyní produkuje 250 tisíc kusů dělostřelecké munice měsíčně. Je tak údajně schopná spotřebovávat jí pětinásobek až desetinásobek oproti obráncům. Větším problémem však pro Moskvu zřejmě zůstává náhrada tanků a obrněnců.
Otázkou také je, jestli má dostatek personálu pro velkou operaci. Britské ministerstvo obrany v aktuální zprávě tvrdí, že se Kremlu daří rekrutovat třicet tisíc lidí každý měsíc, což je tempo, které odpovídá i předchozím tvrzením ukrajinské vojenské rozvědky. „Rusko může s vysokou pravděpodobností pokračovat v absorbování ztrát a útocích s cílem oslabit ukrajinské síly,“ uvádí britská zpráva.
Předpokládalo se přitom, že prezident Vladimir Putin bude mít po svém znovuzvolení v tomto směru volnější ruce. Mobilizace je citlivým tématem, dříve vedla k úprkům stovek tisíc Rusů a režim se obává veřejných protestů. Kreml se proto nyní snažil lanařit dobrovolníky včetně přistěhovalců ze Střední Asie.
Poslední březnový den prezident podepsal dekret o odvodu 150 tisíc branců v rámci pravidelné jarní kampaně. Ministerstvo obrany ujišťovalo, že nebudou posláni na frontu. Krátce před teroristickým útokem v Moskvě ruská média spekulovala o plánu na novou vlnu mobilizace, která bude mít za cíl získat až 300 tisíc lidí. Nyní není jasné, jestli Putin přehodnotí své plány kvůli akci, ke které se hlásí Islámský stát, ale Kreml se ji snaží svalit na Ukrajinu. Ruské úřady tvrdí, že zájem o službu v armádě od teroristického činu vzrostl.
