Šéf stabilizačního fondu se obul do MMF

Mezinárodní zachránci problémových periferních ekonomik na sebe cení zuby. Napětí mezi Mezinárodním měnovým fondem (MMF), v jehož čele stojí Francouzka Christine Lagardeová, a nástroji Evropské unie vyhrotil šéf stabilizačního fondu ESM, Němec Klaus Regling.

„Kritika MMF, zacílená na stabilizační balíček pro Řecko, dělá z této pomoci frašku. MMF se současně prohlašuje za subjekt zodpovědný za dosažení řeckého hospodářského růstu,“ uvedl Regling v rozhovoru pro deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Jeho slova potvrzují skutečnost, že mezi MMF a unií to už nějaký čas skřípe. Zatímco Brusel a řada členských států s výjimkou Německa opatrně razí cestu uvolňování úsporných opasků a trvají na dohodnutých reformách, MMF se tváří jako výrazný zastánce prorůstových opatření a spojencům vytýká, že dělají pro růst hodně málo.

Trojka - symbol zla

Zosobněním konfliktu je takzvaná trojka v sestavě Mezinárodní měnový fond, Evropská centrální banka a Evropská komise. Kromě toho, že se tento orgán stal v postižených ekonomikách, jako jsou Řecko, Portugalsko a Španělsko, symbolem násilného biče zvenčí, vede tato trojice spory o tom, jakým směrem případnou další pomoc směřovat a co za ni chtít.

Před nedávnem vedla názorová různice k tomu, že MMF označil dosavadní úkoly pro Atény za kontraproduktivní, protože podvazují růst. Třenice se vedou rovněž ohledně Kypru i Slovinska. Otazníky jsou nadále Španělsko a Itálie.

Regling: Ať Evropanům nikdo nemluví do vlastní záchrany

Regling je pro, aby se dlouhodobě s trojkou nepočítalo. Diplomaticky řečeno, MMF má bezesporu „velké zkušenosti s bojem proti krizi“, ale bylo by fajn, kdyby byl „u toho“ nanejvýš krátkodobě či střednědobě. „Natrvalo by si měli modely záchrany řídit sami Evropané,“ míní Regling.

„Eurozóna se 17 členy a jednotnou měnovou a hospodářskou politikou může fungovat jen tehdy, když bude dodržovat stanovená pravidla. Pokud to Mezinárodní měnový fond nechápe, je to velký problém,“ uzavírá šéf ESM.

Sázka na špatného koně?

Christine Lagardeová, bývalá několikanásobná francouzská ministryně, vystřídala v létě 2011 na špici MMF krajana Dominiqua Strausse-Kahna obviněného ze sexuálního násilí vůči pracovnici jednoho z newyorských hotelů. Zlé jazyky už tehdy tvrdily, že šlo o komplot s cílem dosadit Francouzku, která by pak šla Evropě na ruku. Krok se povedl a víra osvědčila, jenže postupem času začaly vyplouvat na povrch rozdíly, které kulminovaly právě negativním stanoviskem fondu k postupu vůči Řecku. V roce 2010 Lagardeová, jež řídila tou dobou národní rezort financí, poslala řecké vládě soupisku tamních majitelů bankovních účtů v ženevské pobočce finančního domu HSBC.

Loni na jaře zase vzbudila silnou nevoli prohlášením, že Řekové jsou notoričtí odpírači výběru daní, kteří si mohou za své potíže sami. Letos musela projít soudním výslechem kvůli angažmá v aféře Bernarda Tapieho, vyvázla se statusem „zapojený svědek.“