Celý svět chce vyrábět, aby dohnal výpadky z doby nejtěžší koronavirové pandemie, ale často není z čeho. Váznou dodávky zboží, dílů a materiálu po celém světě, prudce se zvyšují dodavatelské ceny. Velké problémy mají i globální německé firmy, zejména ty, které jsou závislé na dodávkách z Číny. Současnou situaci s velkým údivem sledují i legendy německého poválečného průmyslu, například Reinhold Würth, jehož otec v roce 1945 zakládal stejnojmennou firmu na spojovací materiál. Würth tvrdí, že něco takového během svého podnikatelského života nezažil. A to je v branži už 72 let.
V rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine Zeitung se se svým pohledem na věc svěřuje i Würthův hlavní manažer Robert Friedmann. Výkonný ředitel firmy na výrobu spojovacího materiálu, jejíž roční obrat dosahuje 16 miliard eur, vykresluje složitost situace v první vlně pandemie, kdy firmě reálně hrozil krach. „Nikdo nevěděl, jak se bude vyvíjet situace v Itálii a jak dlouho potrvá, nevěděli jsme, jak dlouho nám naši zákazníci nebudou moci zaplatit, přitom v Itálii děláme obrat přes sto milionů eur,“ vzpomíná Friedmann, podle něhož se dodavatelské řetězce dnes zcela zbláznily, což má několik příčin.
Jednou z nich je podle Friedmanna náhlá obrovská poptávka po ústupu covidu, kterou umocnil i „efekt toaletního papíru“. „Když je něčeho nedostatek, jako třeba toaletního papíru během krize, pokoušejí se lidé zásobit dopředu. Objednají si hned deset kusů, protože mají strach, že dostanou jen tři nebo pět,“ vysvětluje Friedmann, což podle něho potom vede k výpadkům dodávek a k prodlužování dodacích lhůt. Krizi v dodávkách umocnily i přírodní katastrofy a nehody v důležitých závodech v Asii. „Když je smůla, přidruží se k tomu vždycky ještě nějaké další neštěstí a s ním se svezou i ostatní,“ říká Friedmann a jako příklad udává růst cen v lodní dopravě. „Doprava jednoho kontejneru ze Šanghaje do Rotterdamu stojí dnes více než 12 tisíc eur, před covidem to bylo méně než dva tisíce eur – to je šestkrát více! Šílené.“
Friedmann je v čele společnosti šestnáct let, během svého působení se zvýšil obrat firmy Würth ze šesti na šestnáct miliard eur, počet zaměstnanců po celém světě narostl ze 40 na 80 tisíc. Friedmann tedy patří k velmi zkušeným manažerům, přesto ho překvapilo, jak rozsáhlé výkyvy se v dodávkách objevily. „Ukázalo se, že rizikový management je mnohem důležitější než kdykoliv předtím. A to hlavně v tom, že vám ukazuje slabá místa. Musíte například lépe rozvážit, pro jaké produkty je možné mít alternativu,“ říká Friedmann. „A ještě jedna věc se ukázala jako zásadní, totiž otázka spolupráce. Když si v dobrých časech vybudujete důvěryhodné vztahy, unesou i zátěž horších časů.“
Firma Würth momentálně dodává svůj spojovací materiál podle toho, jak přicházejí dodávky z Číny. V září se zdálo, že už vše nabíhá do normálu a došlo k uvolnění, ale pak přišly další výpadky. „Nemohli jsme například ze dne na den vyrábět v našich dvou továrnách v Číně, protože byla omezena elektřina. Zřejmě ze stejných důvodů se nyní v Číně vyrábí méně hořčíku – a 95 procent hořčíku, který se používá v Evropě, je právě z Číny. My hořčík u některých výrobků také používáme, například při výrobě hliníkových profilů,“ popisuje dnešní problémy Würthu jeho výkonný ředitel Robert Friedmann.
Vyhlídky firmy jsou vzdor těmto výpadkům pořád velmi dobré. Zvyšování obratu pokračovalo i během covidových let, což je vlastně malý zázrak. Friedmann je navíc přesvědčen, že dodavatelské řetězce a výroba si zase sednou. „Pokud bude po celém světě stoupat počet očkovaných lidí a virus nám nepřipraví nějaké překvapení v podobě nové mutace, doufám, že se situace stabilizuje někdy na konci roku 2022.“ Friedmann nicméně tvrdí, že nikdo pořádně neví, kdo a jak se předzásobil, jaká je skutečná naplněnost skladů a jak rozsáhlá je cenová spekulace. Uklidnění situace tak podle něj nepřijde plynule, ale podobně jako vpád viru v několika vlnách.
Autor je redaktor týdeníku Euro
