Zatímco svět je zaměstnán válkami na Ukrajině a v Gaze, krizí v Rudém moři a čínskou hrozbou, využívá severokorejský vůdce Kim Čong-un oslabené pozornosti a systematicky zbrojí. Pchjongjang se stal důležitým zásobovatelem ruské války na Ukrajině a chrlí dělostřeleckou munici tempem, o jakém se Evropě může pouze zdát. Na ukrajinském bojišti navíc zřejmě testuje nové technologie proti svým sousedům, včetně toho nejbližšího, Jižní Koreje. Někdejší doktrínu pokojného sjednocení poloostrova Pchjongjang demonstrativně opustil minulý měsíc.
I když i samotné Rusko najelo na válečnou výrobu a svou schopností zásobovat frontu nemile zaskočilo Západ, může se navíc spolehnout na velkého dodavatele. KLDR podle Soulu od loňského léta poslala Kremlu 6700 kontejnerů munice určené na ukrajinská bojiště. Jihokorejský ministr obrany Sin Wok-sik uvedl, že mohly obsahovat dělostřelecké granáty ráže 152 milimetrů nebo rakety ráže 122 milimetrů do raketometů Grad či mix obou. Podle ministra ale byly odeslány nejméně tři miliony granátů.
Americké zdroje hovoří dokonce o dodávce více než deseti tisíc kontejnerů ve zmíněném období. Pro srovnání, EU loni slíbila dodat Ukrajině do konce března milion kusů dělostřelecké munice, už nyní je však jasné, že tohoto cíle vlastní výrobou nedosáhne. V současnosti tak západní státy řeší český návrh na nákup stovek tisíc kusů munice ve třetích zemích.
Znepokojivé nové partnerství
Zatímco některé severokorejské zbrojní továrny jedou jen na třicet procent výkonu, protože se potýkají s nedostatkem materiálu a drahými energiemi, ty, jež zásobují Moskvu, pracují podle Soulu naplno. Pchjongjang za svou pomoc od Ruska zřejmě dostává dodávky potravin a dalšího spotřebního zboží, k němuž kvůli mezinárodní izolaci nemá snadný přístup. Jeho přísun pomáhá stabilizovat ceny na místním trhu, tvrdí Jižní Korea.
Je přitom zřejmé, že vztahy Ruska a Severní Koreje v posledních měsících vzkvétají. Když se v září Kim Čong-un poprvé od koronavirové pandemie vypravil do zahraničí, zamířil za prezidentem Vladimirem Putinem na ruský Dálný východ. Navštívil tu kosmodrom Vostočnyj a v doprovodu ministra obrany Sergeje Šojgua si prohlédl další klíčová vojenská a technologická místa v regionu. A nedávno dostal od Putina darem luxusní automobil.
Odborníci proto hovoří o nové úrovni strategického partnerství mezi témito zeměmi, které znepokojuje Washington. USA Pchjongjang dříve varovaly, že za zásobování Moskvy zbraněmi zaplatí vysokou cenu. KLDR však popírá, že by Kremlu tímto způsobem pomáhala. Bílý dům se zároveň obává transferu technologií z Ruska do Severní Koreje. Americké zdroje CNN tvrdí, že Pchjongjang jimi chce vylepšit své družice a ponorky s jaderným pohonem, což by mohlo významně posunout schopnosti režimu v oblastech, jež dosud plně nerozvinul.
Ukrajina jako testovací střelnice
Jihokorejský ministr obrany Sin Wok-sik míní, že by Kim Čong-un mohl už příští měsíc vypustit další satelit, protože Moskva mu bude nadále poskytovat technickou pomoc. Pchjongjang dostal svou špionážní družici na oběžnou dráhu po dvou neúspěšných pokusech v listopadu. Později uvedl, že nasnímala fotografie Bílého domu, Pentagonu a strategických míst v Jižní Koreji. Snímky ale nezveřejnil a Soul prohlásil, že zařízení není funkční. V letošním roce chce KLDR poslat do vesmíru tři další vojenské výzvědné satelity.
Severní Korea také podle tvrzení Soulu požádala Moskvu o pomoc s leteckými technologiemi a vybavením pro pozemní mobilitu. „Není jasné, kolik jim toho Rusko dá, ale čím závislejší bude na severokorejských dělostřeleckých granátech, tím větší bude míra transferů ruských technologií,“ je přesvědčen Sin.
KLDR se přitom už v posledních letech dařilo zbrojně pokročit. Zdroje The Wall Street Journal kupříkladu uvádějí, že by v současnosti mohl mít padesát až šedesát jaderných hlavic, zatímco před pěti lety odhady kalkulovaly s 35 kusy. To víceméně potvrzují i další odborníci.
„Zásoby štěpných materiálů v Severní Koreji se neustále rozšiřují díky operacím na obohacování uranu,“ konstatuje ve své analýze americký think tank Council on Foreign Relations. Dodává, že se zvýšily i rozsah a přesnost severokorejských jaderných nosičů. „Primárním zbývajícím úkolem je další testování a nasazení ponorky s možností odpalu jaderných raket dlouhého doletu,“ podotýká think tank.
Severní Korea se soustředí i na vývoj sofistikovaných raket kratšího doletu, kterými by mohla terorizovat sousední Jižní Koreu a Japonsko. Střely, označované jako KN-23 a KN-24, mohou být vybaveny konvenčními a v případě KN-23 i jadernými hlavicemi, a dokážou měnit směr uprostřed letu. Právě tyto zbraně nyní podle tvrzení Kyjeva i západních rozvědek používají ruští vojáci ve válce na Ukrajině. Panuje přesvědčení, že ukrajinské bojiště je pro Pchjongjang testovacím místem, které mu umožňuje dále své technologie vylepšovat.
Kim Čong-un mluví o válce
Pro Jižní Koreu je vojenské posilování sousední země mimořádně znepokojivé. Kim Čong-un minulý měsíc upustil od dlouhodobé doktríny svých předchůdců, založené na dosažení usmíření a mírového sjednocení Korejského poloostrova. Soul by podle něj měl být naopak vnímaný jako úhlavní nepřítel.
Nyní nařídil zemi připravit se na válku. „Jakmile se válka stane realitou, které čelíme, nebudeme se jí snažit vyhnout,“ prohlásil diktátor. Režim strhl monumentální oblouk sjednocení na předměstí hlavního města a zrušil úřady, které měly pracovat na vztazích se Soulem. Experti však vesměs vylučují, že by KLDR podnikla v dohledné době invazi ke svému jižnímu sousedovi. Obávají se spíše menších potyček se zapojením dronů nebo incidentů na moři.
Panuje každopádně shoda na tom, že se Pchjongjang bude co nejvíce snažit využít mezinárodní situace, kdy jeho činnost uniká pozornosti a mohlo by mu beztrestně projít to, co by v minulosti vyvolalo bouři. Někdejší americký vyjednávač se Severní Koreou Sydney Seiler řekl The Wall Street Journal, že Kim Čong-un mohl snadno nabýt přesvědčení, že Spojené státy jsou v době předvolební kampaně přetíženy jinými tématy.
Severokorejský vůdce se podle Seilera může domnívat, že pokud by Soulu hrozil, nebo by vůči němu dokonce omezeně použil zbraně, odpovědí bude mezinárodní tlak na rychlou deeskalaci. A že Západ ve snaze dosáhnout co nejdříve klidu bude ochotný zřeknout se odvetných opatření, a možná i podplatit Pchjongjang finančními injekcemi. „Pak se sny Severní Koreje naplní,“ zdůraznil Seiler. „Kim by přišel k jednacímu stolu jako vítěz.“
