Severnímu Irsku se z EU nechce. Připojení k republice připouští i Dublin

Metropole Severního Irska Belfast

Metropole Severního Irska Belfast Zdroj: EHRENBERG Kommunikation, Wikimedia Commons (CC BY-SA 2.0)

Nejen představitelé Skotska, ale i politici v Ulsteru hledají cestu ze složité situace, kterou regionu přineslo referendum o vystoupení Británie z Evropské unie. V Severním Irsku hlasovalo pro setrvání v osmadvacítce 56 procent voličů a lidé z obou částí zeleného ostrova se nechtějí smířit s vidinou hraničních kontrol. Sever se navíc bojí ekonomických dopadů brexitu. Padají zmínky o možném sjednocení Irska.

Irové míní, že „skutečná“ hranice na jejich území by ztížila sousedské vztahy, privátní i obchodní. „Jak pro sever, tak pro jih by bylo nepřijatelné, kdyby mezi městy Dundalk a Derry procházela hranice Evropské unie,“ uvedl irský premiér Enda Kenny.

Vůli zachovat svobodu pohybu na schůzce s ním vyjádřila i britská premiérka Theresa Mayová. Oba připustili, že bude třeba najít „kreativní“ řešení pasových kontrol.

Vicepremiér Ulsteru Martin McGuinness z nacionalistické strany Sinn Féin ale nedoufá, že by se po brexitu přes linii mohlo volně cestovat. Podotkl, že „rasisté v UKIP (Straně nezávislosti Spojeného království) a potrhlé pravicové křídlo toryů“ získali hlasy pro odchod z EU především slibem o omezení imigrace. Toho podle něj bude možné těžko dosáhnout bez přísné kontroly hranic.

Premiér Kenny nedávno uvedl, že by výsledek britského hlasování mohl vyvolat referendum o sjednocení ostrova aktivací doložky mírové dohody z roku 1998.

„Pokud bude jasný důkaz, že si většina lidí přeje opustit Spojené království a připojit se k republice, mělo by se to ošetřit. Pro někoho to může být fantazírování, ale kdoví co se může stát za deset dvacet let?“ řekl zástupce Dublinu. Jeho slova uvítala Sinn Féin, která k hlasování o sjednocení vyzvala bezprostředně po referendu. Naproti tomu předsedkyně vlády v Belfastu Arlene Fosterová z probritské Demokratické unionistické strany považuje podobné debaty za neužitečné.

Sinn Féin zároveň varuje, že hospodářské důsledky brexitu budou pro Ulster velmi nepříznivé. McGuinness
odhadl, že region by mohl v příští dekádě přijít o sedm až osm miliard liber. Hovoří mimo jiné o ztrátě zahraničních investorů a prostředků z unijních fondů.

Neúprosná demografie
Průzkumy v posledních letech ukazovaly, že většina (kolem 60 procent) obyvatel Severního Irska si přeje setrvání ve Spojeném království. Brexit však může s čísly pohnout. Zastánci odluky od monarchie a připojení k republice navíc vědí, že čas je na jejich straně. Zatímco v minulosti převládali v populaci regionu protestanti, nyní jsou síly téměř vyrovnané a v příští generaci už budou mít katolíci podle všeho většinu.

Region je čistým příjemcem peněz z Bruselu. Na léta 2014 až 2020 byla naplánována distribuce 3,5 miliardy eur.
Pesimističtí jsou i experti. Společnost PricewaterhouseCoopers (PwC) odhaduje, že ekonomika království půjde příští rok nahoru o 0,6 procenta. Severní Irsko na tom podle ní bude z celé země nejhůře, předpovídá mu růst o 0,2 procenta.

Brexit otevírá staré rány

Ostrovní dění po referendu o vystoupení z EU opět vyvolává u některých severoirských obyvatel pocit podřízenosti Londýnu a do centra politických debat se opět dostávají otázky identity a nacionalismu. „Severní Irsko zoufale potřebovalo generaci relativní politické nudy, kdy by předmětem stranického boje byly obyčejné záležitosti jako zdanění a zdravotnictví místo nezodpověditelné otázky národní identity.

Brexit to znemožnil,“ uvedl pro list The Guardian irský novinář a spisovatel Fintan O’Toole. Část místních má pocit, že je Londýn proti jejich vůli vyvádí z EU. Jejich zlost by mohla padnout i na krajany. Přestože se jednoznačně nedá říci, že nacionalisté hlasovali pro setrvání v osmadvacítce a loajalisté za odchod, do jisté míry to platí. Brexit zvítězil jen v loajalistických baštách.

Pokud se zase vztyčí hranice, vrátí se i mentalita my versus oni

Případné obnovení kontrol na hranicích by mohlo přispět k návratu atmosféry z doby konfliktu. „Pokud se zase vztyčí hranice, vrátí se i mentalita my versus oni,“ uvedl expert na moderní britskou historii Peter Moloney. Odborníci také podotýkají, že mírová dohoda z roku 1998 vycházela z toho, že Irsko a Británie jsou členy EU, která během složité éry úspěšně sloužila jako diplomatická platforma a mediátor.

Unijní zdroje navíc přispívají ke snižování napětí mezi komunitami speciálním programem míru a usmíření. Za uplynulé dvě dekády na politickou a sociální stabilizaci Ulsteru osmadvacítka vynaložila 1,3 miliardy eur. Nejnovější várka peněz by měla jít například na vytváření příležitostí pro mladé, u nichž především hrozí asociální chování včetně radikalizace.