Ve švýcarském Davosu pokračuje až do pátku Světové ekonomické fórum (WEF), každoroční schůzka předních mezinárodních politiků, ekonomů a šéfů velkých firem. Letošní ročník provázejí chmurné předpovědi globálního hospodářského růstu. Jeho pokles nyní předpovídá 73 procent ze 4410 generálních ředitelů ve 105 zemích, kteří se zúčastnili průzkumu Global CEO Survey poradenské společnosti PwC. Je to nejpesimističtější výsledek za posledních dvanáct let.
K hlavním tématům politických diskuzí v Davosu patří energetická krize. „Právě o spolupráci v oblasti energetiky či třeba o digitalizaci byly první schůzky, které jsem po příjezdu do Švýcarska absolvoval,“ svěřil se na Twitteru ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN), jenž vede českou delegaci na WEF.
Síkela na fóru jednal například se saúdským ministrem přírodních zdrojů Bandarem Al-Khorayefem o budování vzájemných obchodních vztahů. „Pro nás je samozřejmě zajímavá především energetika a dodávky ropy, Saúdská Arábie má zase zájem o spolupráci v automobilovém průmyslu. Shodli jsme se, že na dalším rozvoji vztahů budeme pracovat,“ uvedl Síkela.
Ministr průmyslu se sešel také s ukrajinskou vicepremiérkou Julijí Svyrydenkovou. Jednali zejména o tom, jak se české firmy mohou zapojit do poválečné obnovy Ukrajiny. Síkela též hovořil s Markusem Krebberem, výkonným ředitelem německé energetické společnosti RWE, která vlastní většinu plynových zásobníků v České republice. „Řešili jsme, jak se náš stát může zapojit do jejich možného prodeje. Už loni naše spolupráce umožnila zohlednit bezpečnostní hlediska při rozhodování o tom, kdo bude majitelem,“ sdělil Síkela.
S ukrajinskou ministryní hospodářství Julijí Svyrydenko jsme projednali možnosti, jak by se mohly 🇨🇿 firmy zapojit do zakázek během poválečné obnovy Ukrajiny. Plánovali jsme také další zasedání Mezivládní komise pro hospodářskou spolupráci našich zemí. pic.twitter.com/3ZSwLy2pXQ
— Jozef Síkela (@JozefSikela) January 16, 2023
Evropa podpoří výrobu čistých technologií
V úterý vystoupila na WEF předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která oznámila, že Evropa si klade za cíl poskytovat větší podporu svému domácímu průmyslu čistých technologií. Chce tak vzdorovat dotacím ze strany Spojených států a Číny. Leyenová zdůraznila, že odklon od fosilních paliv způsobuje významné průmyslové a geopolitické změny.
„Mnoho světových zemí včetně USA a Číny značně investuje do čistých technologií a Evropa bude muset udělat totéž, aby zůstala konkurenceschopná,“ uvedla šéfka Evropské komise. Sedmadvacítka proto podle ní připraví průmyslový plán zaměřený na zlepšení evropského regulačního prostředí a poskytne více peněz na výrobu čistých technologií. Plán by měl rovněž posílit dovednosti pracovníků a evropský obchod s jinými zeměmi.
Americký deník The Wall Street Journal označil plány Leyenové za odpověď na americký zákon o omezení inflace (Inflation Reduction Act), v jehož rámci USA investují 369 miliard dolarů, téměř 8,2 bilionu korun, do čistých energií a programů na posílení energetické bezpečnosti země.
Green Deal pro Evropu: Co to je a jak má pomoci životnímu prostředí?
Aktivisté vyzývají k ochraně chudých a klimatu
V úvodních dnech akce vzbudila pozornost britská humanitární organizace Oxfam, jež upozornila na narůstající sociální nerovnost ve světě. „Poprvé za 25 let se extrémní bohatství i extrémní chudoba zvýšily současně. Zatímco miliony lidí nevědí, jak mají zaplatit za jídlo a energie, krize naší doby přináší miliardářům obrovský růst bohatství,“ prohlásil konzultant Oxfamu Manuel Schmitt.
Organizace vybídla světové vlády, aby vedle energetických společností uvalily daň z mimořádných zisků neboli windfall tax i na velké potravinářské koncerny. „Korporace a jejich hlavní superbohatí vlastníci musejí konečně spravedlivě přispět ke společnému dobru,“ míní Schmitt. Zpráva Oxfamu tvrdí, že obří potravinářské a energetické firmy loni díky krizi dosáhly neočekávaného zisku ve výši 306 miliard dolarů.
Do ulic alpského městečka vyrazili v pondělí a v úterý demonstranti, kteří účastníky fóra vyzývali, aby výrazně zvýšili úsilí v boji proti klimatickým změnám. Světová média si rovněž všímají, že ačkoli na letošní WEF přijelo rekordních 2700 hostů, řada klíčových státníků, jako jsou americký prezident Joe Biden, jeho čínský protějšek Si Ťin-pching či nový brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, v Davosu chybějí.
