Světové ekonomické fórum 2023: Česko bude v Davosu zastupovat Síkela | E15.cz

Světové ekonomické fórum 2023 se pokusí zabránit krizím. Za Česko do Davosu míří Síkela

Lukáš Vojáček

Lukáš Vojáček

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
1

Nastupující hospodářská recese, rostoucí zadlužení států, dopady války na Ukrajině nebo klimatické změny. To jsou hlavní témata, kterými se budou zabývat politici, bankéři, ekonomové a byznysmeni na Světovém ekonomickém fóru (WEF), které odstartuje v pondělí 16. ledna ve švýcarském Davosu. 

Letošní 53. ročník má název „Spolupráce v roztříštěném světě“ a účastníci události toho mají v nadcházejícím týdnu na programu opravdu hodně. „Máme tu riziko přicházející polykrize, protože se děje mnoho věcí najednou a světoví lídři čelí kritickému období, na něž potenciálně nejsou připraveni,“ uvedla generální ředitelka WEF Saadia Zahidiová pro agenturu Bloomberg.

Jen několik dnů před začátkem fóra zhoršila Světová banka svůj výhled pro růst globální ekonomiky v letošním roce a zároveň znovu varovala před propuknutím recese, která má zasáhnout většinu zemí. Světový hrubý domácí produkt v roce 2023 podle banky vzroste pouze o 1,7 procenta, což je o polovinu méně, než kolik instituce odhadovala loni v červnu. Současně půjde o třetí nejslabší výkon za posledních třicet let.

„Žijeme v době plné šoků. Možná právě nastal zlomový okamžik pro globální hospodářství,“ přidává se uznávaný americký ekonom z Harvardovy univerzity a pravidelný účastník fóra Kenneth Rogoff. WEF se letos uskuteční v pravidelném lednovém termínu po tříleté pauze. V roce 2021 se akce kvůli pandemii nekonala a loni byla ze stejného důvodu posunuta na květen. 

VIDEO: Co nás čeká v roce 2023

Video se připravuje ...

Kdo se zúčastní?

Do Davosu se v pondělí sjede více než 2700 hostů ze sedmi stovek organizací a firem. Budou mezi nimi ministři a hlavy států z nejméně padesáti zemí. Dále devatenáct guvernérů centrálních bank a rekordních 1500 podnikatelů. Dorazí též zástupci akademické sféry a médií. Účast přislíbila i stovka dolarových miliardářů. 

Pokud jde o konkrétní jména, akce se zúčastní například německý spolkový kancléř Olaf Scholz, čínský vicepremiér Liou Che, výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová, šéfka Světové obchodní organizace Ngozi Okonjo-Iwealová, generální tajemník NATO Jens Stoltenberg nebo americký ministr práce Marty Walsh. Měla by přijet rovněž delegace z Ukrajiny. Stejně jako v minulém roce na WEF naopak nebyli pozváni žádní Rusové.  

Svět byznysu budou ve Švýcarsku reprezentovat třeba indický ropný magnát a jeden z nejbohatších lidí světa Mukeš Ambani, šéf americké investiční společnosti BlackRock Larry Fink či výkonní ředitelé velkých bank Goldman Sachs a JP Morgan Chase David Solomon a Jamie Dimon. 

„Za Českou republiku na fórum pojede ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela,“ potvrdil deníku E15 mluvčí vlády Václav Smolka.  

Co se bude projednávat?

Ke stěžejním tématům bude určitě patřit nastupující ekonomická recese ve světě, přetrvávající potíže v mezinárodních dodavatelských řetězcích, ruská invaze na Ukrajinu a obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou. Podle agentury Bloomberg se chtějí lídři také lépe připravit na neočekávané krize typu covid. Na WEF by měli vystoupit šéfové farmaceutických společností Pfizer a Moderna a jeden diskuzní panel je věnovaný tomu, jak rychle mohou být vyvinuty nové vakcíny, pokud by planetu zasáhla další pandemie.    

S tím se pojí rovněž debata o budoucnosti práce. Hosté budou hovořit o tom, zda by se měli zaměstnanci hromadně vracet do kanceláří, nebo by měla být ve většině firem zachována možnost pracovat na dálku. 

Řeč přijde určitě i na globální oteplování a ESG (forma investování, při které se vedle snahy o dosažení finančního zisku hledí také na sociální a environmentální dopady dané investice – pozn. red.). Největší rizika pro příští desetiletí, která organizátoři WEF zmiňují ve své každoroční zprávě, mají souvislost právě s klimatickými změnami. Energetická krize, vyvolaná konfliktem na Ukrajině, donutila řadu států vrátit se k spalování uhlí, což může ohrozit dlouhodobé klimatické cíle sjednané v pařížské dohodě. 

Několik panelů se bude zabývat též budoucností virtuálních měn, ačkoli se po loňském nečekaném pádu kryptoměnové burzy FTX a zatčení jejího šéfa Sama Bankmana-Frieda nečeká silná účast lidí z tohoto sektoru.  

Jaký je smysl setkání v Davosu?

WEF založil v roce 1971 dnes čtyřiaosmdesátiletý německý ekonom Klaus Schwab. Jeho původním cílem bylo vytvořit platformu pro řešení mezinárodních konfliktů. Později byla agenda fóra rozšířena o hospodářské a sociální otázky.

Zasedání v Davosu se koná každý rok v lednu po dobu pěti dnů. Ačkoli byla na WEF v minulých letech uzavřena řada důležitých mezinárodních dohod, akce pravidelně čelí také kritice. Podle některých lidí zde například dochází k zásadním politickým a ekonomickým rozhodnutím, aniž by se aktéři za ně museli zodpovídat svým voličům nebo akcionářům.

Stanice CNBC také připomíná, že ne vždy se odvážné prognózy, které na fóru zaznějí, stanou realitou. Třeba americký investor Jeff Schumacher v roce 2019 v Davosu varoval, že se hodnota bitcoinu může propadnout na nulu. Olaf Scholz zase o rok později ještě v roli německého ministra financí sliboval, že už brzy dojde k podepsání obchodní dohody mezi USA a Evropskou unií. Ani jedno se dosud nestalo.         

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery