Skandál seznamů z Panamy nabírá na síle, část zemí chystá vyšetřování

Francouzský prezident François Hollande

Francouzský prezident François Hollande Zdroj: ctk/ap

Skandál spojený s novinářským odhalením rozsáhlé sítě firem v daňových rájích, které během více než 30 let pomáhala zakládat panamská poradenská firma Mossack Fonseca, nabral v řadě zemí světa obrovských rozměrů a příslušné úřady už mnohde zahájily vyšetřování týkající se možných daňových úniků či dalších deliktů. Kauza zvaná Panama Papers vypukla v neděli poté, co světová média zveřejnila výsledky svého ročního pátrání v rozsáhlých materiálech uniklých ze společnosti Mossack Fonseca.

Na povrch vyplouvají stále nové podrobnosti o politicích, známých byznysmenech či celebritách, které v offshoreových firmách figurovaly. Je mezi nimi i 283 Čechů, pro něž panamští právníci založili na 800 firem.

Díky anonymnímu zdroji se před rokem reportéři německého deníku Süddeutsche Zeitung dostali postupně k více než 11 milionům dokumentů, které se týkají zakládání společností v daňových rájích. Za pomoci stovek kolegů a mezinárodního konsorcia investigativních novinářů (ICIJ) pak postupně zjišťovali, jak byznys se schránkovými offshoreovými firmami funguje a kdo všechno se do něj zapojil.

Mimo jiné vypátrali, že mezi klienty firmy Mossack Fonseca figuruje i fotbalová hvězda FC Barcelona Lionel Messi, španělský režisér Pedro Almodóvar, sestra bývalého španělského krále Juana Carlose I. princezna Pilar, holywoodský herec Jackie Chan, ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev, marocký král Muhammad VI., mexický prezident Enrique Peña Nieto, exprezidenti Argentiny Néstor Kirchner a Cristina Fernándezová Kirchnerová či egyptský exprezident Husní Mubarak.

Zakládání offshoreových společností, či působení politiků v jejich vedeních samo o sobě nemusí být nezákonné. Záleží na právní úpravě dané země, jak na věc pohlíží. Politici například mohli porušit zákon, když nepravdivě informovali o svém majetku. Zakládání offshoreových firem v takzvaných daňových rájích se využívá ke snížení daňové zátěže, což někde může být také nezákonné.

Velkým problémům tak už nyní čelí mimo jiné islandský premiér Davíd Gunnlaugsson, který prý prostřednictvím offshoreové společnosti zatajil milionové investice do bank ve své zemi; islandské opoziční strany proto plánují vyvolat v parlamentu hlasování o nedůvěře.

Vlna kritiky se snesla i na ukrajinského prezidenta Petra Porošenka, který podle uniklých dokumentů převedl své obchodní aktivity v oblasti výroby cukrovinek do daňového ráje, čímž se mohl dopustit i daňových úniků. Ukrajinský Národní protikorupční úřad (NABU) ale dnes oznámil, že ze zákona nemůže vyšetřovat přesuny majetku firem úřadujícího prezidenta a prokuratura došla k závěru, že nebyl spáchán trestný čin.

Rozsáhlé vyšetřování v souvislosti s Panama Papers dnes slíbil francouzský prezident François Hollande. Veškerá případná podezření je podle dnešního vyjádření připraven prověřit i britský daňový úřad, přičemž britská média upozornila, že mezi majiteli offshoreových firem je i šest členů britské Sněmovny lordů, několik bývalých konzervativních poslanců a desítky sponzorů britských politických stran. Australský daňový úřad dnes oznámil, že v souvislosti s kauzou vyšetřuje více než 800 bohatých klientů firmy Mossack Fonseca.

Zdrženlivé reakce v Rusku

V Rusku naopak vyvolaly informace o podezřelých machinacích přátel ruského prezidenta Vladimira Putina jen zdrženlivé reakce a Putinův mluvčí řekl, že skandál je podle něj „informačním útokem“ s cílem ruského prezidenta poškodit.

Mezi desetitisíci osob a firem, jimž právní firma Mossack Fonseca údajně pomáhala obcházet daňové zákony založením jedné nebo více offshoreových firem, je podle Českého centra pro investigativní žurnalistiku i 283 Čechů.

Nejčastěji Češi umísťují své podniky na Seychely, kde pro ně Mossack Fonseca založila přes 800 firem. V databázi Panama Papers má firmy mimo jiné nejbohatší Čech Petr Kellner, miliardář Daniel Křetínský, v Jihoafrické republice odsouzený Radovan Krejčíř, ale i majitelé a jednatelé českých solárních elektráren či tenista Tomáš Berdych.

Podle pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové informace o existenci firem k případnému zahájení trestního stíhání nestačí. Pokud by vyšetřovatelé chtěli rozkrýt například praní špinavých peněz, potřebovali by se totiž dostat k účetnictví daných firem, a to je pro ně většinou nedosažitelné.

V „panamských dokumentech“ figurují Putinovi přátelé
Dokumenty o podezřelých machinacích přátel ruského prezidenta Vladimira Putina za miliardy dolarů, které unikly z panamské právní kanceláře Mossack Fonseca, vyvolaly v ruském tisku jen zdrženlivé reakce. Kreml totiž s týdenním předstihem varoval, že se proti Putinovi chystá informační útok. Prý půjde o pokus o diskreditaci před příštími prezidentskými volbami v roce 2018, v nichž by se Putin mohl ucházet o další znovuzvolení do čela státu.
Putinův mluvčí dnes vyjádřil podezření, že jde i o snahu zastínit úspěchy ruských sil v Sýrii, kde pomohly vládním jednotkám k obratu ve válce a k dobytí Palmýry. „Informační útoky se zaměřují i na zahraniční publikum. Je zjevné, že mimo (Rusko) dosáhla putinofobie takové míry, že se nesmí dobře hovořit o Rusku a jeho úspěších. O Rusku se musí hovořit špatně, a to hodně. Když nic nemají, tak si to vymyslí,“ usoudil Dmitrij Peskov. Nová odhalení ale podle něj neobsahují „nic konkrétního, ani nic nového“.

„Hlavní novinka zní, že jeden z Putinových přátel, hudebník Sergej Roldugin figuroval v řetězci společností spjatých s bankou Rossija…, ale přímé potvrzení korupčních transakcí se ani v případě Ruska, ani Ukrajiny najít nepodařilo,“ napsal list Kommersant. Podle něj nejde o takovou mediální bombu, jakou se v roce 2013 stala prvá odhalení investigativních novinářů z mezinárodního sdružení ICIJ o majetkových úkrytech politiků v daňových rájích.

„Našel se další milionář - přítel Vladimira Putina,“ píše liberální list Vedomosti. Poznamenal, že ačkoliv Putin bezmála pět let vyzývá ruský byznys k odchodu z daňových rájů, ty se stále těší veliké oblibě, a to i u přítele z Putinova mládí a kmotra Putinovy starší dcery Roldugina.

List citoval z někdejšího muzikantova rozhovoru, že nesnáší otázky ohledně Putina, protože pak je zavalen prosbami k „Voloďovi“ - a za takovou službu mu nabízejí i letadla, samozřejmě však marně! Nicméně před dvěma lety list The New York Times odhadl Rolduginovo jmění na 350 milionů dolarů (přes osm miliard korun), jakkoli sám hudebník tvrdil, že není podnikatel a nepodniká, navzdory malému podílu v bance, patřící Putinovým dávným přátelům.

K novým odhalením se Roldugin odmítl vyjádřit, stejně tak Putinův mluvčí Dmitrij Peskov, banka Rossija a další zmíněné společnosti.

Americké ministerstvo financí svého času označilo banku Rossija za Putinovu peněženku.

Stanice BBC připomněla, že podle uniklých dokumentů banka a čtyři firmy, z nichž dvě patří Rolduginovi, figurují v transakcích, které budí podezření expertů na praní peněz. Nicméně někteří ruští poslanci se nechali slyšet, že jde o pokus oslabit Rusko a jeho pozice ve světě.

„Putin se nikdy nezapletl (do skandálů). Je to nesmysl,“ prohlásil o zprávě investigativních novinářů šéf největší ruské státní banky VTB Andrej Kostin. „Nikdo nedokázal, že by Putin s tím měl co do činění, jeho jméno tam nefiguruje. Putinovi přátelé podnikají, ale co je na tom špatného?“ dodal a popřel, že by VTB přes svou kyperskou dceru financovala Putinovy přátele.

Obdobně zareagoval i mluvčí ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva na zprávy, že prezidentovy děti mají tajné majetky. „Jsou to dospělí občané Ázerbájdžánu. Smějí podnikat. To nezakazuje žádný zákon,“ řekl Azer Gasimov.