Slovenská prezidentka Čaputová jmenovala novou vládu premiéra Igora Matoviče

Slovenská prezidentka Čaputová jmenovala novou vládu premiéra Igora Matoviče

Slovenská prezidentka Čaputová jmenovala novou vládu premiéra Igora Matoviče Zdroj: ČTK/Kancelář prezidenta Slovenské republiky

Slovenská prezidentka Čaputová jmenovala novou vládu premiéra Igora Matoviče
Nová vláda slovenského nastupujícího slovenského premiéra Igora Matoviče
Nová vláda slovenského nastupujícího slovenského premiéra Igora Matoviče
Nová vláda slovenského nastupujícího slovenského premiéra Igora Matoviče
Prezidentka Čaputová jmenovala vládu premiéra Igora Matoviče
15
Fotogalerie

Tři týdny po parlamentních volbách má Slovensko novou vládu. Prezidentka Zuzana Čaputová dnes nejprve jmenovala předsedu protikorupčního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Igora Matoviče premiérem a následně jmenovala i členy jeho kabinetu. Nová vláda bude muset do 30 dnů předstoupit před parlament s programovým prohlášením a požádat poslance o vyslovení důvěry. Koalice má ve sněmovně pohodlnou většinu.

Čtyřčlenná koalice pod vedením OLaNO nastupuje do úřadu v době šíření koronaviru, kvůli kterému Slovensko již zavedlo řadu omezení a několik velkých firem přerušilo výrobu. Pandemie poznamenala i ceremoniál jmenování členů vlády, kteří měli spolu s Čaputovou ochranné roušky a rukavice.

Jmenování kabinetu se nezúčastnil příští ministr zahraničí Ivan Korčok. Dosavadní velvyslanec ve Spojených státech a dlouholetý diplomat Korčok bude muset po návratu do vlasti nastoupit do dvoutýdenní karantény, která je kvůli koronaviru povinná až na výjimky pro všechny Slováky při návratu z ciziny. Ministerstvo zahraničí dočasně povede vicepremiér a ministr hospodářství Richard Sulík, jehož strana navrhla Korčoka jako šéfa diplomacie.

„Naším společným snem je Slovensko, kde si konečně budeme před zákonem všichni rovni. Chceme fungující zdravotnictví, moudré školství, zdravou ekonomiku, kvalitní dopravu, kulturní kulturu a chráněnou přírodu,“ řekl Matovič v projevu po jmenování premiérem. Dodal, že nová vláda bude vládnout otevřeně a lidem bude říkat úplnou pravdu.

Podle Matoviče Slovensko v souvislosti s pandemií způsobenou novým koronavirem stojí na prahu historicky největší výzvy. „Tuto nejtěžší výzvu v dějinách Slovenska musíme zvládnout společně,“ řekl nový předseda slovenské vlády.

Také hlava slovenského státu ve svém projevu řekla, že ještě před prosazením plánovaných změn stojí před novou vládou důležitější úkol, a to „ochránit co nejvíce lidských životů v souboji s neviditelným nebezpečím“. Čaputová tak reagovala na pandemii. Slovensko mělo do pátku 137 potvrzených případů infekce. Úřady dosud nepotvrdily žádnou slovenskou oběť pandemie, jedna starší žena pozitivně testovaná na koronavirus zemřela podle již bývalého premiéra Petera Pellegriniho na rozsáhlý infarkt.

Na závěr slavnostního ceremoniálu jmenování nové vlády Čaputová a ministři potleskem vyjádřili vděk lidem, kteří pomáhají veřejnosti v souvislosti s koronavirem.

Dopoledne ještě před jmenováním premiérem se Matovič nevyhnul faux pas. Na podpis koaliční dohody se zástupci dalších tří vládních stran dorazil se zpožděním, což zdůvodnil tím, že zaspal.

OLaNO se dohodlo na vytvoření koalice s populistickým hnutím Jsme rodina, dále s liberální stranou Svoboda a solidarita a se stranou Za lidi exprezidenta Andreje Kisky, který se kvůli zdravotním potížím vzdal poslaneckého mandátu. Tyto čtyři strany získaly ve sněmovně dohromady ústavní většinu, což chce Matovič využít například k zavedení plošných prověrek soudců. Slovenské soudnictví čelí po nedávném obvinění 13 soudců největší korupční kauze v novodobých dějinách země.

V 16členném kabinetu obsadilo OLaNO polovinu křesel, kromě premiéra hnutí připadla také například ministerstva financí, vnitra a obrany.

Šestačtyřicetiletý Matovič vstoupil do slovenské politiky v roce 2010, kdy se stal poslancem sněmovny a tento mandát vykonával až do jmenování premiérem. Hnutí OLaNO se ziskem 25 procent hlasů vyhrálo únorové parlamentní volby. V předvolební kampani se OLaNO zejména vymezovalo vůči tehdy nejsilnější vládní straně Směr-sociální demokracie expremiéra Roberta Fica. Sociální demokraté po volební porážce skončili v opozici.