Slovenská vláda padla. Matovič si demisi na poslední chvíli rozmyslel
Téměř tři roky od voleb, po kterých byl od moci odstaven Směr Roberta Fica, vláda složená ze stran Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO), Za lidi a Jsme rodina končí. Pro její konec ve slovenském parlamentu hlasovalo 78 poslanců. Slovenský prezidentský úřad uvedl, že slovenská prezidentka Čaputová v pátek odvolá vládu a pověří ji omezeným výkonem funkce.
Ještě minulý týden nebylo zřejmé, zda opozice sežene dostatek hlasů ke svržení vlády, na začátku týdne ovšem vyšlo najevo, že pro odstoupení vlády jsou i nezařazení poslanci, u kterých dosud nebyl jasný jejich názor.
Klíčové byly hlasy nezařazených poslanců Jána Krošláka, Martina Borguly a Slavěny Vorobelové, která se do parlamentu dostala jako náhradnice za Mariána Kotlebu. Toho soud odsoudil za extremismus.
Hlasování o nedůvěře vlády iniciovala strana Svoboda a solidarita (SaS) Richarda Sulíka, která přitom ještě na konci srpna byla součástí vládnoucí koalice. Nicméně poté z vlády odešla, a to zejména kvůli sporům lídra SaS s ministrem financí Igorem Matovičem, který šéfuje nejsilnějšímu hnutí v parlamentu OLaNO. Sulík dal vládě v létě ultimátum: buď odejde Matovič z vlády, nebo SaS opustí koalici a vyvolá hlasování o nedůvěře.
Pro nedůvěru vládě hlasovali i zbývající opoziční poslanci ze stran Směr, Hlas, Republika, Lidové strany naše Slovensko (LSNS), Progresivní Slovensko a nezařazení poslanci kolem Tomáše Taraby. Původně měl slovenský parlament hlasovat o nedůvěře vládě v úterý, koalici se ovšem podařilo prosadit odložení o dva dny. Hlasování je nyní naplánované na čtvrteční pátou hodinu.
Ještě během odpoledních hodin to přitom vypadlo, že koalice a SaS najdou shodu, dojde k odchodu některých členů vlády a kabinet Eduarda Hegera tak přežije. Podle Richarda Sulíka ministr financí Igor Matovič skutečně chtěl podat demisi, na poslední chvíli si to ovšem rozmyslel, když podepsanou rezingaci vytrhl z rukou úředníka prezidentské kanceláře. „Myslím, že nic nedokumentuje lépe chaotické vládnutí, které tu zažíváme,“ uvedl poté šéf SaS.
Slovenská vláda, která se zformovala po volbách v roce 2020, bylo od začátku značně nestabilní. Po celou dobu její existence ji provázely vnitrokoaliční spory, zejména mezi původním premiérem a nynějším ministrem financí Igorem Matovičem a bývalým ministrem hospodářství Richardem Sulíkem (SaS). Po prvním roce vlády SaS dotlačila Matoviče k odchodu z postu premiéra, který si vyměnil pozici s Eduardem Hegerem.
Strany, které tvořily od začátku roku 2020 vládní koalici, byly značné rozdílné a spojovalo je zejména vymezení vůči Robertovi Ficovi a jeho straně Směr. Ta byla dominantní silou slovenské politiky od roku 2006, kdy poprvé usedla ve vládě. Situace se začala měnit v roce 2018, kdy byl na objednávku zavražděn novinář serveru Aktuality.sk Ján Kuciak a jeho snoubenka Martina Kušnírová.
Výsledkem byl odchod Roberta Fica z postu premiéra a ministra vnitra Roberta Kaliňáka a výrazný propad podpory strany Směr. Tu následně ve volbách v roce 2020 porazilo hnutí OLaNO, když vyhrálo volby se ziskem 25 procent hlasů. Nicméně po sporech současné vlády se preference Slováků změnily, v současné době vede v průzkumech s téměř dvaceti procenty strana Hlas, což je strana bývalého premiéra za Směr Petra Pellegriniho, druhý v pořadí je právě Směr s 15 procenty. Vládní strany (OLaNO, Jsme rodina a Za lidi) by ve volbách v prosinci získaly 17 procent hlasů, ve volbách 2020 přitom získaly celkově 39 procent.
Není to první vláda, jejíž součástí v průběhu času byli Robert Sulík a Igor Matovič a jež předčasně skončí. Podobně totiž skončila také vláda Ivety Radičové v roce 2011, jelikož Sulíkova tehdy nová strana SaS nesouhlasila s tzv. Eurovalem, tedy společným ručením za řecké dluhy, a nehlasovala proto pro důvěru vládě. Na dalších osm let se pak k vládě dostal právě Robert Fico.
Prezidentské volby 2023: Kdy přesně se konají a jak probíhají?
