Navzdory žádosti Bratislavy o výjimku OSN minulý týden zveřejnila data, podle kterých Slovensko loni vyvezlo 38 500 útočných pušek, více než 1600 protitankových zbraní, skoro pět stovek těžkých kulometů a 14 raketometů do Saúdské Arábie.
Fotogalerie z bojů s Islámským státem
Podle zjištění mezinárodního investigativního týmu Guardian tak Slovensko a další země střední a východní Evropy nepřímo dodávají zbraně do konfliktů v Sýrii a Jemenu. Údaje OSN neuvádí, zda se jedná o původní produkci nebo reexport. Podle SME se ovšem jedná o starší zbraně.
Slovensko a Moldavsko jsou jediné dvě země, které podepsaly mezinárodní Dohodu o obchodování se zbraněmi a zároveň si zažádaly o výjimku umožňující nezpřístupnit svou výroční zprávu. V ní signatářské země informují o vývozu zbraní a poskytují si je navzájem. Popisují typ, množství i hodnotu exportovaných zbraní.
Podle SME poskytuje výroční zprávy i slovenské ministerstvo hospodářství, ty však nabízejí mnohem méně dat. Záměr neinformovat i prodeji a nákupu zbraní se projevil i u loňského nákupu vrtulníku Black Hawk ze Spojených států. Žádost deníku SME i bezpečnostního analytika Martina Dubéciho o bližší informace o prodeji Pentagon odmítl s tím, že slovenská strana se zpřístupněním nesouhlasí. Jako důvod ministerstvo obrany uvedlo obavy o národní bezpečnost.
Politiku ministerstva obrany kritizovala slovenská pobočka Amnesty International. „Zbraně nejsou banány. Slovensko utajením výroční zprávy znemožnilo veřejný dohled, který je u tohohle tématu mimořádně důležitý,“ řekl Rado Sloboda, který se v neziskové organizaci věnuje lidským právům.
K vývozu zbraní se na konci července vyjádřil i slovenský premiér Robert Fico, který je označil za normální byznysový produkt. Je prý jedno, jestli je prodá Slovensko, nebo někdo jiný.
