Od bleskové novely ústavy a ponechání ministrů v úřadu si politické špičky země slibují, že zastaví prohlubování vládní krize. Ta v zemi propukla poté, co kabinet nezískal důvěru sněmovny při hlasování o posílení pravomocí záchranného fondu eurozóny. Odhalila rovněž nedostatky ve slovenské ústavě. Základní zákon státu totiž dosud neumožňoval prezidentovi pověřit ministry výkonem jejich dosavadních funkcí poté, co vláda nedostane důvěru parlamentu. To se v novodobé historii země stalo poprvé právě minulý týden.
Dosluhující kabinet bude mít okleštěné pravomoci. Vláda nebude moci kromě jiného jmenovat a odvolávat státní funkcionáře nebo rozhodovat o zásadních otázkách vnitřní a zahraniční politiky, možnost předkládat návrhy zákonů ji ale zůstane. Výkon některých kompetencí kabinetu zase bude podmíněn předchozím souhlasem prezidenta. Tato úprava vyhovuje hlavně sociálním demokratům expremiéra Roberta Fica, jenž omezení pravomocí dosluhující vládě prosazoval.
Oslabený kabinet se podle pozorovatelů může stát snadným terčem opozice v předvolební kampani. Směr-SD je dlouhodobě nejoblíbenější politickou stranou v zemi. První průzkum veřejného mínění po pádu vlády navíc ukázal, že Ficova strana by mohla sama sestavit kabinet s většinou v parlamentu.
Vláda premiérky Radičové ztroskotala na nejednotě čtyřčlenné koalice pravého středu ohledně navýšení pravomocí fondu EFSF, jenž už pomáhal Irsku a Portugalsku. Se změnami ve fungování eurofondu nesouhlasili vládní liberálové, kteří odmítají pomoc silně zadluženým státům eurozóny.
Větší pravomoci EFSF slovenská sněmovna nakonec schválila v opětovném hlasování. Stalo se tak díky poslancům Směru-SD, kteří své hlasy přidali výměnou za vypsání nových voleb. O složení parlamentu tak Slováci budou rozhodovat po necelých dvou letech.
