Nikdy se neoženil, ale říká, že se necítí osamělý. Má příbuzné, přátele a své kočky. Hodně příznivců a téměř stejný počet odpůrců. Jarosław Aleksander Kaczyński, předseda strany Právo a spravedlnost. Ten, který rozdělil Polsko.
Ve státě nemá žádnou vysokou funkci, přesto nikdo nepochybuje o tom, kdo je hlavním hybatelem polské politiky. Odjakživa tahal za nitky raději ze zákulisí. V Polsku se kvůli jeho politice konají mohutné demonstrace. Do ulic vyrážejí jeho odpůrci stejně jako jeho příznivci. Ti první s transparenty proti „Všemocnému Jarkovi“ nebo také „Napoleonovi ze Žoliborze“. Ti druzí často s církevními písněmi na rtech. Narodil se ve varšavské čtvrti Žoliborz, a než Lech Kaczyński, jeho o pár minut mladší bratr dvojče, v roce 2010 tragicky zahynul při letecké havárii u Smolenska, byli prakticky nerozluční.
A spolu to dotáhli daleko – jeden na prezidenta, druhý na premiéra. Ale popořadě. Stranu Právo a spravedlnost založili v roce 2001 a řídil ji Lech. Jarosław ho vystřídal o dva roky později, jeho dvojče se stalo primátorem Varšavy. Když strana v roce 2005 pod Jaroslawovým vedením vyhrála volby, vzdal se vytvoření kabinetu. Nechtěl uškodit bratrovi, který kandidoval v prezidentských volbách. Usoudil, že Polákům by se koncentrace politické moci v rukou jedné rodiny nejspíš nezamlouvala.
Lech prezidentské volby vyhrál a své dvojče jmenoval členem Rady národní bezpečnosti. V červenci 2006, po demisi tehdejšího premiéra Kazimierze Marcinkiewicze, už Jarosława postavil do čela kabinetu. Bratři byli vychováni v duchu křesťanských a vlasteneckých tradic. Oba také vystudovali právnickou fakultu a za totality se aktivně zapojili do odboje proti komunistickému režimu. Přes spoustu výtek jim jedno nikdo nikdy neupíral – jejich proamerickou a zároveň protiruskou orientaci. To Poláci oceňují.
„Lídrem dvojice byl vždy Jarosław, který vlastně rozhodoval i za Lecha. To on mu naplánoval politickou kariéru, byl jeho hlavním poradcem, a zřejmě ne vždy dobrým,“ napsal týdeník Newsweek Polsko. Vláda Jarosława Kaczyńského se v létě 2007 rozpadla. V následujících podzimních předčasných volbách strana Právo a spravedlnost prohrála a odešla do opozice. Na vrchol se vrátila až o osm let později, její kandidát Andrzej Duda tehdy vyhrál prezidentské volby a následně strana získala drtivou většinu v obou komorách parlamentu. A Jarosław Kaczyński opět zůstal v pozadí.
Na výsluní poslal dnes už bývalou premiérku Beatu Szydłovou. Ta sestavila jednobarevný kabinet, a byť se figury na vládní šachovnici v čase měnily, nástup Práva a spravedlnosti k moci a kontroverzní kroky jeho protagonistů stále vyhánějí do ulic desetitisíce Poláků. Především těch, kteří jsou přesvědčeni, že v zemi je ohrožena demokracie a svoboda. Kaczyńského strana se snaží dostat pod kontrolu sdělovací prostředky i justici.
Oslabuje to i mezinárodní postavení Polska, pověst země pošramotila i snaha polské vlády znemožnit opětovné zvolení expremiéra Donalda Tuska do čela Evropské rady. Nepovedlo se a Kaczyński prohlásil, že byla porušena pravidla volby vrcholných unijních činitelů a výsledek hlasování ukazuje, že unie je ovládána Německem. Do mnoha sporů, které Varšava vede s Bruselem, patří i rezolutní odmítání uprchlických kvót.
Podle Kaczyńského má Polsko morální právo nepřijímat běžence: „Nezneužili jsme státy, z nichž uprchlíci přicházejí do Evropy, nevyužívali jsme jejich pracovní sílu a konečně – nepozvali jsme je do Evropy. Máme plné morální právo říci ne,“ tvrdí devětašedesátiletý šéf vládnoucí konzervativní strany. „Současná moc v Polsku je stejně hloupá jako nebezpečná,“ tvrdí Tomasz Lis, šéfredaktor časopisu Newsweek Polsko.
Jeho výrok byl reakcí na čerstvý záměr kabinetu odhalit v gdaňské loděnici při příležitosti třicátého výročí stávky odborového hnutí Solidarita pamětní desku bratřím Kaczyński. Zrodit se měla nová legenda – dvojčata podle ní měla stát v čele protestu. To už ale bylo na Poláky moc. Protesty a posměšky přiměly šéfa strany Právo a spravedlnost, aby zasáhl a odhalení desky na poslední chvíli zrušil.
„Lecha jsem viděl v gdaňské loděnici jen jednou, ještě v srpnu 1980. Zdržel se tam asi patnáct minut. A o Jarosławovi jsem tehdy ani netušil, že vůbec existuje,“ řekl v TVN24 Jerzy Borowczak, jeden z hlavních organizátorů stávek v Gdaňsku. Přepsat historii tvrzením, že skutečným vůdcem legendárních protestů nebyl Lech Walesa, nýbrž Lech Kaczyński, se nepodařilo. Pravda je pouze to, že Jarosław v podstatě zahájil politickou kariéru právě po boku Walesy.
Byl členem a poradcem podzemních orgánů nezávislých samosprávných odborů Solidarita, v roce 1989 za ni vyjednával o ustavení vlády. Po roce 1989 byl šéfredaktorem Týdeníku Solidarita a rok nato získal funkci státního ministra a vedl Kancelář prezidenta Wałesy. Političtí souputníci nynějšího předsedy strany Právo a spravedlnost se shodují, že ho velmi poznamenala smrt jeho dvojčete. „Je z něj osamělý muž a odráží se to na jeho politice. Chce vládnout pevnou rukou, je jasné, že veškerá moc vychází z jeho kanceláře,“ soudí Kazimierz Marcinkiewicz, premiér z let 2005–2006.
Za zemřelého bratra se Jarosław rozhodl držet smutek až do své smrti. Nosí černý oblek s bílou košilí a černou kravatou. Do Krakova na královský hrad Wawel, kde je Lech pochován, jezdí sedmdesátkrát do roka a slíbil pomstu těm, kdo způsobili bratrovu smrt. Je přesvědčený, že to byli Rusové. Kaczysmus je termín, který už se v Polsku vžil a je pejorativním pojmenováním působení dvojčat v politice. Vyjadřuje především obavy, že politická vize státu v podání Práva a spravedlnosti je příliš konzervativní, netolerantní a nacionalistická.
Je mixem tezí o sociálním státu a uctíváním národních a katolických tradic. Strana volby vyhrála mimo jiné s hesly proti liberální tržní ekonomice. Staví se proti potratům a sňatkům homosexuálů. Podle Kaczyńkého by také Varšava měla požadovat po Berlínu reparace za počínání Německa v Polsku za druhé světové války. Mnozí ho srovnávají s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. „Je skutečným vládcem nynějšího Polska a stejně jako maďarský vůdce může svou zemi svést na nedemokratickou cestu,“ napsala například americká agentura AP.
V nedávných dnech ale překvapil prohlášením, že chce, aby Polsko zůstalo v EU. Díky tomu se podle něj může ve všech ohledech stát srovnatelnou zemí se západními státy. Poláci jdou 21. října k volebním urnám, konat se budou místní volby. Parlamentní plebiscit je bude následovat napřesrok, prezidentské volby v roce 2020.
