Viktor Orbán se letos potřetí za sebou stal šéfem maďarského kabinetu. V čele úřadu fakticky stojí počtvrté, poprvé to bylo v roce 1998. Z Evropské unie i z domácí opozice se sice ozývají hlasy, že vítězství dosahuje nelegitimními způsoby, ale jeho postavení je neotřesitelné. Záda mu kryje ústavní většina jeho strany Fidesz a koaličních křesťanských demokratů.
V parlamentních volbách získal Orbán 49 procent hlasů, Fidesz byl nejpopulárnější strana v každé věkové skupině. Opozici porazil na hlavu. Třeba extrémně nacionalistický Jobbik sice skončil druhý, ale v zákonodárném sboru, který má 199 poslanců, získal pouhých 25 křesel. Podle politických pozorovatelů Fidesz zkrátka převzal radikální národovecké pozice Jobbiku. Čtyřiapadesátiletý Orbán je i vůdčí hlavou visegrádské čtyřky.
Za osm let, kdy stojí na vrcholu politické kariéry, dokázal ve svůj prospěch změnit maďarskou ústavu a volební systém, ovládl soudnictví a média. A také přesvědčil premiéry sousedních postkomunistických zemí, aby se vzepřeli Bruselu a spolu s ním razili tvrdou protimigrantskou politiku.
Na opozici V letošní zprávě americké nevládní společnosti Nation in Transit stojí, že ve střední a východní Evropě se běžnou praxí stávají útoky na opoziční strany nebo omezování svobody médií a práce neziskových organizací.
Orbánovo Maďarsko dokládá toto tvrzení do písmene. Předvolební kampani vévodily výpady proti filantropovi maďarského původu Georgi Sorosovi, billboardy hlásaly, že s pomocí nevládních organizací hodlá v Evropě umístit miliony migrantů. Maďarská vláda připravila zákon, podle něhož je možné tvrdě zakročit proti neziskovkám zabývajícím se migrací. Před volbami podle organizace Reportéři bez hranic skoupili oligarchové napojení na Orbána posledních pět nezávislých regionálních listů. Pár dnů po volbách oznámil opoziční deník Magyar Nemzet, že po osmdesáti letech přestane vycházet.
„Nahradil jsem ztroskotanou liberální demokracii křesťanskou demokracií 21. století, která lidem zaručí důstojnost, svobodu a bezpečnost. Podporuje tradiční rodinný model jednoho muže a jedné ženy,“ prohlásil Orbán v povolebním projevu. Podle německého deníku Die Welt si Orbán podmanil Maďarsko vizí neliberální demokracie: „Vítězství ho posiluje, aby maďarskou vůdcovskou demokracii vyvezl do celé Evropy. A má učenlivé žáky, jak se ukazuje v Polsku a dalších státech Visegrádu,“ napsal list.
Maďarský premiér spojil život s hnutím mladých demokratů – Fidesz. Po absolvování práv a sociologie na Budapešťské univerzitě je na konci osmdesátých let minulého století pomáhal založit. Partaj neopustil ani v době, kdy nebyla pro voliče bůhvíjak přitažlivá. Naopak, inicioval její proměnu z liberálního kosmopolitního uskupení na konzervativní stranu s křesťanskodemokratickou orientací s prvky nacionalismu. S důrazem na ochranu maďarského jazyka, kultury a práv Maďarů žijících v zahraničí.
Obrat, ke kterému Orbán zavelel po neúspěšných parlamentních volbách v roce 1994, zabral. O čtyři roky později poprvé usedl politik v premiérském křesle. Nebyl to ovšem úspěch trvalý. V následujících dvou po sobě jdoucích plebiscitech se Fidesz ocitl v opozici. A tak přitvrdil. Vyvolal například referendum o zrušení poplatků u lékaře a ve vysokém školství a podařilo se mu tak zastavit reformy tehdejší vlády.
V roce 2010 se Orbán vrátil do premiérského křesla. Pro Fidesz to byly nejúspěšnější volby v historii. Její vůdce se také hned chopil iniciativy. Vypracována byla nová ústava a volební systém, samozřejmě ve prospěch vítězné strany a jejího lídra. Orbán ovládl soudnictví i média. Komentátoři politického dění v Maďarsku vynesli jednomyslný soud: Premiér se přihlásil k autokratům typu ruského prezidenta Putina či turecké hlavy státu Erdogana.
Lídři Evropské unie, a nejen ti, kritizují Orbána často a už dost dlouho. Maďarského premiéra z toho hlava nebolí. Kritiku vztahuje na celou visegrádskou čtyřku, dokonce se o své vůli pasoval na mluvčího V4.
„Západní státy Evropské unie míří svou kritiku na země visegrádské skupiny, neboť jsou Česko, Polsko, Maďarsko a Slovensko úspěšné. Navzdory této kritice se hodlají státy V4 nadále bránit nelegální migraci a chránit svou kulturu,“ řekl Orbán v debatě se slovenským předsedou vlády Peterem Pellegrinim, Rozhovor odvysílala televize TA3. Unii ale dochází trpělivost.
Evropská komise tento měsíc poslala Maďarsko kvůli azylovým zákonům před Evropský soud. Budapešť má dva měsíce na to, aby vysvětlila nová azylová pravidla zakazující jakoukoli pomoc lidem, kteří v zemi žádají o azyl nebo povolení k pobytu.
Zákaz platí jak pro domácí, tak pro mezinárodní neziskové organizace. Maďaři ale za svým premiérem stojí. Tak třeba Balázs Orbán (shoda příjmení je náhodná), ředitel výzkumu v Nadaci Századvég, v rozhovoru pro server Echo24.cz uvedl, že si Fidesz uvědomil, že pro Maďary je naprosto klíčová otázka suverenity a v politice dělicí čára nově povede mezi lokalisty a globalisty. Instituce, v níž pracuje, má blízko k maďarské vládě.
