„Očekávám, že Evropská rada vyzve k urychlenému vytvoření Evropského fondu strategických investic (EFSI) , který by měl pomoci nastartovat tok veřejných a soukromých investic, který Evropa skutečně potřebuje,“ prohlásil Tusk před začátkem jednání. Návrh zajišťující vznik EFSI má v lednu předložit EK a o podrobnostech jeho fungování zatím není mnoho známo. Šéf komise Juncker mimo jiné navrhuje, aby země mohly do fondu vkládat dobrovolné příspěvky, není však jisté, zda by za to získaly nějaká privilegia.
Česko podle Sobotky plánovaný balíček vítá. „Je to signál pro investice do ekonomiky, signál pro podporu růstu a zaměstnanosti. Z tohoto hlediska ho nepochybně česká vláda bude podporovat,“ prohlásil Sobotka po příjezdu do Bruselu.
Vláda už vybírá projekty
Vláda již podle něj vybírá projekty, které by fond mohl financovat. Peníze určené k motivaci investorů zamíří podle něj do veřejných i soukromých projektů například v oblastech energetiky či dopravní infrastruktury. Juncker a jeho tým počítá s tím, že investiční plán by v příštích třech letech měl přitáhnout investory v členských zemích ke zhruba dvěma tisícovkám projektů.
Podle slovenského premiéra Roberta Fica hodlají výběr svých projektů koordinovat země visegrádské čtyřky, aby z fondu profitovaly jejich ekonomiky. Tyto požadavky však bude nutné sladit se záměry EK, podle nichž mají na výběr investicemi podpořených projektů dohlížet evropští experti.
Nepřeceňujme vliv balíčku
Podle Sobotky zároveň vliv projednávaného balíčku nelze přeceňovat. Česko chce prý proto rovněž akcentovat dočerpávání prostředků z kohezních fondů, neboť to „bude mít srovnatelně pozitivní vliv na ekonomický růst a zaměstnanost jako Junckerův balíček,“ uvedl český premiér. S jejich čerpáním má ČR dlouhodobě problémy.
Kolem nedávno představeného investičního plánu EK panuje v obecné rovině mezi členskými zeměmi shoda, kterou dala najevo rovněž řada šéfů vlád před zahájením dnešního jednání. Čeká se tak především debata o jednotlivých aspektech dosud mlhavého plánu, například o tom, zda se případně vložené prostředky budou počítat do rozpočtového deficitu.
Členské země se nemusí obávat
Podle místopředsedy EK Jyrkiho Katainena se toho členské země nemusejí obávat. Tyto prostředky se budou posuzovat stejně jako kapitál vložený do záchranného fondu ESM, jehož se započítání do rozpočtových kritérií netýkalo, řekl dnes Katainen agentuře Reuters.
Evropští lídři balíček nepovažují za jediný v současnosti diskutovaný lék pro hospodářství svých zemí a chtějí hovořit i o dalších tématech společné evropské ekonomiky. „Ano, potřebujeme tento plán investic. Ale zároveň potřebujeme dokončení jednotného trhu ve službách či energetice, a o tom budu chtít mluvit já,“ prohlásil například britský premiér David Cameron.
