Zelení zdolali vůbec poprvé v historii pětiprocentní hranici a stali se s více než osmi procenty čtvrtou „parlamentní“ stranou. Jejich nástup znamená, že jsou nyní zastoupeni ve všech zemských sněmech.
Páté místo si nárokuje s šesti procenty Nacionálně demokratická strana Německa, která si pohoršila zhruba o procento. Neuspěli liberálové FDP, koaliční partner CDU a CSU na federální úrovni. Ztratili sedm procent a s necelými třemi procenty tak zůstali před sněmovními branami.
Nedělní hlasování v Meklenbursku-Předním Pomořansku bylo šestým regionálním v tomto roce, 18. září přijde na řadu Berlín. První muž kandidátky SPD Erwin Sellering bezprostředně po zveřejnění předběžných výsledků oznámil, že zahájí bez okolků koaliční námluvy. Nevyloučil žádnou z variant: ve hře je jak pokračování velké koalice socialistů a CDU (ve kterou doufá Merkelová), tak spolek se Zelenými, levými a dokonce také s NPD.
„Poslední variantu musíme důkladně promyslet, protože některé z jejich předvolebních slibů se nedají zaplatit,“ připustil Sellering. Zemský sněm v Meklenbursku-Předním Pomořansku má 71 křesel. Předseda německých sociálních demokratů Sigmar Gabriel uvedl, že zisk jeho strany dokládá, jak se vyplatí měnit slova v činy. Lídr volební soupisky CDU a dosavadní ministr vnitra Lorenz Caffier uznal, že křesťanští demokraté nedokázali zúročit své úspěchy v zemském kabinetu.
K urnám se dostavilo 1,4 milionu oprávněných voličů, každý z nich měl k dispozici šest hlasů. Účast si připsala s 53,5 procenta historické dno, ještě před pěti lety pokořila hranici 59 procent. Volby ale nejsou ještě uzavřeny, protože se nehlasovalo na největším tamním ostrově Rujáně. Tam se tento akt, kvůli smrti politika CDU Udo Timma, odehraje také až 18. září.
Rudé plány
Pokud by se SPD po všeobecných volbách v roce 2013 opět chopila moci, prosazovala by zvýšení daní umožňující snižovat dluh. Plyne to z finanční koncepce na léta 2012 až 2016, o níž informoval Spiegel Online. Federální příjmy z daňových výběrů mají ročně vzrůst o 5,4 miliardy eur, z čehož 1,7 miliardy mají pocházet ze zrušených úlev pro hotely a restaurace, dvě miliardy ze zvýšení horní daňové sazby a 1,7 miliardy ze zvýšení výměru na pohonné hmoty. V plánu je i znovuzavedení daně z majetku (posílení příjmů o pět miliard) a reforma dědické daně. Zrušení státních dotací má ušetřit patnáct miliard.
