Peníze se však pod tropickým sluncem sotva stihnou ohřát. Ostrovy totiž za dolarovou sprchu vděčí faktu, že v mezinárodních firemních strukturách plní funkci cílové stanice pro zahraniční tržby. „Britské Panenské ostrovy fungují jako pokladna nadnárodních korporací. Plynou sem tržby jejich poboček ze zemí s vyšší daňovou sazbou,“ uvádí James Čan z UNCTAD. Po zaúčtování na ostrovech daňové svobody peníze tečou zase zpět.
„Úroveň toho, co na ostrovech skutečně zůstane jako přímá investice, bude tvořit nepatrný zlomek této částky,“ uvádí Karel Pluhař ze společnosti Akont. Zájem světových firem o Britské Panenské strovy v posledních pěti letech plynule narůstal ruku v ruce s prohlubující se hospodářskou krizí. Vlády zdeptané poklesem rozpočtových příjmů začaly více tlačit firmy k plnění jejich daňových povinností. Řada velkých korporací tak raději své příjmy vyvedla na Panenské ostrovy.
Jen v loňském roce příliv peněz na tamní pláže meziročně vzrostl o 40 procent. Tomuto pojetí daňového byznysu však zvoní umíráček. „Vlády zemí G20 hledají způsoby, jak zatlačit na nespolupracující jurisdikce, dlouhodobě není tento stav udržitelný,“ dodává Čan.
Globální objem přímých zahraničních investic dosáhl v loňském roce pokrizového maxima 1,46 bilionu dolarů, tedy o 11 procent více než o rok dříve. Více než polovina objemu peněz zamířila do rozvojových zemí, naopak příliv investic do rozvinutých ekonomik zůstal druhým rokem na historickém minimu. Vyspělý svět dokázal přilákat jen 576 miliard dolarů, tedy méně než polovinu objemu z předvečera finanční krize v roce 2007.
