Osud kabinetu začal podle řeckých médií viset na vlásku poté, co se objevily informace, že premiér z levicové strany Syriza Alexis Tsipras je v rámci komplikovaných vyjednávání o nové mezinárodní úvěrové pomoci připraven ořezávat výdaje na obranu až o 400 milionů eur (11 miliard korun) za rok.
Dosavadní vyjednávání, které přerušilo vyhlášení nedělního referenda, se doposud točilo kolem škrtu ve výši 200 milionů ročně. Kvůli odmítání Tsiprase příliš omezovat výdaje v důchodovém systému přišli evropští partneři mimo jiné s protinávrhem na zdvojnásobení úspor v armádě.
Tsiprasovým posledním protitahem pak bylo zachování 200 milionů pro rok 2016 a zdvojnásobení škrtů o rok později. Zároveň se ale spekuluje o tom, že by vyšší číslo nakonec přijal i pro rok 2016, přičemž by se s úsporami začalo už letos a opticky by se tak šetření rozmělnilo na dva roky. Podle Kathimerini Kammenos ale počítá stále jen s 200 miliony úspor.
„Není, nebyl a nikdy nebude návrh řecké vlády na snížení výdajů na obranu,“ uvedl Reuters jednovětnou reakci úřadu řecké vlády.
Nezávislí Řekové, jejichž základní ideologií je v podstatě oživování řeckého nacionalismu, jsou na zásahy do fungování armády mimořádně citliví a kromě zachování nižší daně z přidané hodnoty pro řecké ostrovy již žádné významnější požadavky vůči mezinárodním věřitelům ani nemají.
Rozcházejí se tak s prioritami strany Syriza, která zase zohledňuje především vlastní voliče, což jsou převážně levicově orientovaní zaměstnanci, důchodci a nezaměstnaní. Naopak Nezávislí Řekové se musejí o voliče přetahovat s opozičními konzervativci z Nové demokracie, od nichž se před několika lety odštěpili, a s neonacisty ze Zlatého úsvitu, kteří vzpomínají na údajně příznivou éru vojenských diktatur v zemi.
