Skončí tak nucená pauza pro šéfa dočasného fondu finanční stability EFSF, Němce Klause Reglinga, který se měl v červenci ujmout rovněž řízení ESM. To se však nestalo, protože fond a pakt, schválený ve Spolkovém sněmu, napadli odpůrci obou nástrojů v čele s federálním poslancem Peterem Gauweilerem ze spoluvládní CSU.
Včerejší rozsudek dělá za nejistotou tečku – 8. října, v den zasedání ministrů financí eurozóny, chce lídr euroskupiny, Lucemburčan Jean-Claude Juncker, předložit k podpisu ustavující listiny fondu. Předpokladem je, že příslušné národní zákony podepíše mezitím německý prezident Joachim Gauck. A že ministr financí Wolfgang Schäuble odešle na patřičný účet první německou tranši.
700 miliard eur garancí a hotovosti má přitéci do fondu ESM, aby mohl půjčit až půl bilionu
V lucemburském sídle, společném s EFSF, má mít fond do konce roku 75 zaměstnanců. Zápůjční kapacita nového fondu má být půl bilionu eur. Aby se ji podařilo zajistit, je třeba shromáždit 700 miliard státních záruk a hotovosti. Ta má činit osmdesát miliard. Největší část zátěže, 190 miliard, ponese Německo, největší ekonomika kontinentu. Tato mez, zdůraznili soudci v Karlsruhe, musí být bezpodmínečně dodržena. Vyhověli tak přání kancléřky Angely Merkelové, která by měla se žádostí o navýšení politický problém.
Ministři financí euroklubu, kteří usednou v radě guvernérů ESM, budou záhy řešit dva případy – Kypr a Španělsko. V prvním hraničí pravděpodobnost s jistotou, jen se neví, zda se apel na finanční pomoc bude vztahovat na EFSF, nebo už přímo na ESM. Mluví se o sumě do deseti miliard eur. U Madridu je věc o něco složitější. Tamní vláda sdělila, že by potřebovala od EFSF sto miliard na sanaci marodných bank. Dosud ale nepředložila žádný ozdravný plán ani upřesnění potřebné sumy, což se bere jako fakt, že se kabinet Mariana Rajoye o nic nepřihlásil.
| Barroso posouvá EU k federaci |
|---|
| Evropská unie chce pozměnit základní smlouvy, aby se posunula k federaci, prohlásil v projevu o stavu Unie před poslanci Evropského parlamentu šéf unijní exekutivy José Barroso. Konkrétní návrhy chce komise předložit před volbami do Evropského parlamentu na jaře 2014. „Nepůjde o superstát a nebudeme nikoho nutit,“ tvrdí Barroso. Novinkou má být, a to už v příštím roce, i zřízení účinného dohledu nad evropskými bankami. V první etapě by měla odpovědnost za peněžní ústavy v krizi převzít ECB, v dalších dvou fázích vznikne nový dozor. Přímo na něj by se banky obracely s žádostmi o pomoc, což by uvolnilo ruce vládám a nestahovalo je do dluhové propasti. |
