Ničivé zemětřesení v Turecku a Sýrii, které si vyžádalo přes 35 tisíc obětí, naplno odhalilo jeden z palčivých problémů regionu v podobě rozbujelé korupce ve stavebnictví. Počty obětí i materiální škody nemusely být tak obrovské, kdyby všechny domy v oblasti splňovaly zákonné normy. To se ale často neděje, píší přední zahraniční média a potvrzuje to i spoluzakladatel portálu ČeskoTurecko Milan Hnátek, jehož firma poskytuje poradenské služby českým vývozcům do Turecka.
„Úřady na východě země běžně povolovaly stavět budovy, které nesplňovaly bezpečnostní kritéria. Můžete to vidět na řadě ulic, kde po katastrofě zmizely celé bloky, ale jediná stavba postavená podle legálních standardů zůstala,“ tvrdí Hnátek. Zároveň poukazuje na to, že v dotčených budovách většinou bydlí sociálně slabí občané a fond určený na pokrytí škod byl vytunelován.
„Smutek místních je vidět na každém kroku. Znám osobně mnoho lidí, kteří kvůli zemětřesení přišli o své blízké. V jejich náladě se odráží i frustrace z toho, že vláda situaci zanedbala,“ popisuje atmosféru Hnátek, který právě pobývá v Istanbulu.
Pohled z kosmu na následky turecko-syrského zemětřesení:
Prezident Recep Tayyip Erdoğan podle deníku The Financial Times nařídil vyšetřování desítek developerů zodpovědných za výstavbu v zasaženém regionu. Na 113 osob byl vydán zatykač a některé už byly zadrženy. List také připomíná, že Erdoğan teď musí vypadat jako hrdina, protože za tři měsíce bude obhajovat svou funkci ve volbách a poprvé po dvaceti letech mu reálně hrozí, že neuspěje.
Zemětřesení v zemi zcela zničilo nebo poškodilo nejméně milion budov. Turecká konfederace pro obchod a podnikání Türkonfed odhaduje, že přírodní katastrofa zemi připraví o více než 84 miliard dolarů, zhruba 1,9 bilionu korun, což odpovídá přibližně deseti procentům tureckého hrubého domácího produktu.
Český byznys v Turecku však podle Hnátka ohrožen není. „Zemětřesení zasáhlo východní část země a většina českých firem působí na západě kolem Istanbulu, takže významné dopady na obchodní vztahy nečekám. Daleko větší riziko než přírodní katastrofy představuje pro vzájemný byznys celková ekonomická a politická situace v zemi,“ soudí Hnátek.
S tím souhlasí vedoucí zahraniční kanceláře CzechTrade Turecko Michal Nedělka: „Na vyhodnocení dopadů na exportní aktivity českých firem je příliš brzy. Turecko je stejně jako Česko silně proexportně zaměřená ekonomika, proto se dá očekávat, že vyvine maximální úsilí směřující k minimalizaci dopadů katastrofy na možné narušení dodavatelsko-odběratelských řetězců.“
Současně ale Nedělka dodává, že událost se odehrála v době, kdy je země v obtížné hospodářské situaci. „Ta se může v postižených lokalitách ještě zhoršit kvůli nutnosti přesměrovat finanční prostředky na boj s následky katastrofy,“ varuje. Agentura CzechTrade podle něj situaci v Turecku monitoruje a je v případě potřeby připravena českým exportérům pomoci.
Názory expertů potvrzují též samy firmy. „Většinu našich prodejů realizujeme na západě Turecka ve velkých městech, jako jsou Istanbul nebo Izmir, žádný závažný dopad následků zemětřesení na náš export do Turecka tedy neočekáváme. Ze strany importéra nám objednávky zrušeny nebyly, a počítáme tedy s dodržením prodejního plánu,“ odepsala E15 Barbora Dědinová z Budějovického Budvaru.
Tuzemské firmy na základě předběžných výpočtů CzechTradu loni vyvezly do Turecka zboží za 48,8 miliardy korun. Znamená to meziroční nárůst o téměř devatenáct procent, vzrostla i hodnota zboží putujícího opačným směrem. Je však třeba vzít v úvahu, že v údajích se může částečně odrážet nárůst cen.
Turecko je pro Čechy také jednou z nejoblíbenějších turistických destinací a nic by na tom neměla změnit ani současná tragédie. „Na poptávce českých zákazníků po dovolené v Turecku nejsou žádné obavy znát. Klienti si uvědomují značnou vzdálenost epicentra zemětřesení od turistických letovisek, která nejsou touto katastrofou dotčena,“ uvádí mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Kateřina Chaloupková.
„Hlavní sezona v této lokalitě navíc začíná až na konci dubna a v průběhu května, kdy přijíždějí první návštěvníci, tedy až za několik měsíců,“ dodává Kateřina Pavlíková z cestovní kanceláře Čedok. Podle Jana Bezděka, který zastupuje „cestovky“ Fischer a Exim tours, lidé neruší zakoupené zájezdy. Do Turecka by mělo letos vyrazit více než 300 tisíc českých turistů. Jejich počty se tak vracejí na úroveň před pandemií. Populárnější jsou pouze Řecko a Egypt.
