Šestašedesátiletá Su Ťij jako už několikrát především zdůraznila, že je nutné změnit barmskou ústavu. Ta jí neumožňuje kandidovat v nadcházejících prezidentských volbách jen proto, že její děti mají cizí občanství.
„Jsme naprosto přesvědčeni, že ústava bude změněna správným směrem, dříve nebo později. A bylo by lépe, kdyby to bylo brzy,“ řekla Su Ťij, která je nositelkou Nobelovy ceny za mír a kterou někdejší vládnoucí vojenská junta léta věznila.
Su Ťij má na mysli článek 59 D a F ústavy z roku 2008. Podle něj totiž nebude moci v prezidentských volbách v roce 2015 kandidovat, protože její synové jsou Britové. Britské občanství měl i její zemřelý manžel. Po volbách v listopadu 2010 se v Barmě po letech vojenské diktatury ujala moci civilní vláda, která propustila na svobodu téměř všechny politické vězně a podnikla řadu dalších demokratických kroků. Su Ťij je na svobodě čtyři roky a stala se členkou parlamentu.
Znepokojení ale vzbuzuje zpomalení procesu reforem v poslední době, včetně přetrvávajícího silného vlivu armády na politické dění v zemi. Kritici poukazují také na pokračující zatýkání novinářů a některé další nedemokratické jevy.
