Švýcarsko nechává azylantům tisíc franků, ostatní musí odevzdat
SRF ve svém pořadu informovala o syrském otci, který ve vlasti prodal dům, aby měl na cestu do Evropy a na platby převáděčům. Na hranicích se Švýcarskem mu ještě zbývalo v přepočtu asi 50 tisíc korun. „Mohl jsem si nechat tisíc franků, zbytek peněz jsem musel odevzdat. Dostal jsem na to účet,“ řekl.
Švýcarský úřad pro migraci zmíněný postup potvrdil. Podle platného zákona se uprchlíci musí podle svých možností podílet na spolufinancování azylového řízení i sociální pomoci. Jakmile získají práci, stát jim strhává deset procent z platu. Srážky trvají maximálně deset let, mohou být i kratší, pokud odvody dosáhnou celkové sumy 15 tisíc franků (370 tisíc korun), uvedla mluvčí úřadu pro migraci Léa Wertheimerová. Žadatelé o azyl, kteří se rozhodnou Švýcarsko do sedmi měsíců dobrovolně opustit, dostanou odebrané peníze zpět.
Podobný postup brzy čeká i běžence žádající o ochranu v Dánsku, příslušný návrh má v parlamentu dostatečnou podporu. Opatření počítá s tím, že migranti si budou moci ponechat úspory ve výši 10 tisíc dánských korun a také věci, k nimž mají zvláštní citový vztah, jako jsou například snubní a zásnubní prsteny či rodinné portréty.
| Opatření evropských zemí mají omezit současnou migrační vlnu |
|---|
| MAĎARSKO - Kabinet premiéra Viktora Orbána zavedl loni v říjnu přísná opatření, jimiž zastavil desetitisíce migrantů proudící přes Maďarsko do západní Evropy. Součástí těchto kroků bylo postavení plotů na hranicích se Srbskem a Chorvatskem a zpřísnění zákona upravujícího azylové řízení, který podle Evropské komise porušuje unijní předpisy. Komisi se nelíbí zejména to, že odvolání v azylovém řízení automaticky nezastavuje platnost zamítnutí žádosti o azyl. Žadatelé jsou tak mnohdy nuceni opustit maďarské území ještě před projednáním odvolání. EK též kritizuje, že při trestním řízení kvůli ilegálnímu překročení hranic nemají obvinění tlumočníka a nejsou jim překládány důležité dokumenty, včetně rozsudků. MAKEDONIE - Pro uprchlíky převážně z Asie je tranzitní zemí, přes kterou po takzvané balkánské trase míří z Turecka přes Řecko dále k severu do nitra starého kontinentu. Za celý loňský rok touto balkánskou zemí prošlo podle odhadů kolem 700.000 migrantů. Makedonie vpouští od poloviny listopadu 2015 na své území výhradně uprchlíky, kteří pocházejí ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku. Ostatním, které Skopje označuje za „ekonomické migranty“, není vstup na makedonské území povolen. Země také loni v listopadu postavila plot na hranici s Řeckem, který v současné době rozšiřuje. NĚMECKO - Na konci loňského října vláda v rámci zpřísnění azylových zákonů na seznam bezpečných zemí, jejichž občané nemají v Německu nárok na udělení azylu, přidala balkánské země Albánii, Kosovo a Černou Horu. Tento měsíc bavorský zemský kabinet vyzval vládu o další rozšíření tohoto seznamu: největší německá spolková země, na jejímž území končí takzvaná balkánská stezka, po níž do Evropy loni přišly statisíce migrantů, by chtěla mezi bezpečné státy nově zařadit Arménii, Gruzii, Moldavsko a Ukrajinu, asijské země Bangladéš, Indii a Mongolsko a africké státy Alžírsko, Benin, Gambii, Mali a Nigérii. Bavorsko také zavedlo opatření, kdy na hranici s Rakouskem vrací zpět běžence, kteří nechtějí požádat o azyl v Německu, ale v jiné evropské zemi. Německo částečně změnilo postoj k uprchlíkům již loni v listopadu, kdy oznámilo, že začne znovu vracet syrské běžence do zemí, kde poprvé vstoupili na území EU. RAKOUSKO - Země oznámila, že nebude do země vpouštět běžence, kteří nemají v úmyslu v této alpské republice požádat o azyl, ale chtějí jen Rakouskem projít. Podle rakouské ministryně vnitra Johanny Miklové-Leitnerové země čelí obtížné situaci na své západní hranici s Bavorskem, kde německé úřady odmítají vpustit běžence, kteří míří jinam než do Německa. V Rakousku za loňský rok požádalo o azyl asi 90.000 lidí, což je zlomek ze stovek tisíc běženců, kteří zemí prošli do Německa a severských států. Rakousko začalo loni v prosinci se stavbou krátkého plotu na hranici se Slovinskem, který je v případě nutnosti připraveno prodloužit. SLOVINSKO - Čelit náporu migrantů začalo Slovinsko poté, co Maďarsko postavilo plot na hranici se Srbskem a uzavřelo i zelenou hranici s Chorvatskem. Země pouští dál jen uprchlíky z Iráku, Afghánistánu či Sýrie. Slovinsko zahájilo loni v listopadu stavbu plotu na hranici s Chorvatskem. Vláda v Lublani vysvětlila, že plot se začal stavět s cílem nasměrovat migranty a uprchlíky k oficiálním hraničním přechodům a zabránit jejich rozptýlení podél hranice mezi oběma zeměmi. SRBSKO - Stejně jako Makedonie a Slovinsko povoluje Srbsko přechod přes svoje území jen uprchlíkům ze Sýrie, z Afghánistánu a z Iráku. ŠVÉDSKO - Nejméně do 8. února potrvají pohraniční kontroly na jihu Švédska, které země dočasně obnovila loni v listopadu. Švédsko tak poprvé po půlstoletí vyžaduje pro cestující přijíždějící do země z Dánska identifikační doklady. Švédsko navíc od ledna ze zákona vyžaduje po dopravcích, aby kontrolovali totožnost svých cestujících mířících do země. Stockholm opatření vysvětlil snahou omezit příliv běženců, neboť je na hranici svých možností. |
