Tálibán stojí o čínské investice a katarský most na Západ | E15.cz

Tálibán usiluje o čínské investice. Katar mu má pomoci postavit „most“ na Západ

Pavla Palaščáková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
1

Hnutí Tálibán, které nyní podle dostupných zpráv kontroluje celý Afghánistán, usiluje o mezinárodní uznání. Pozvánky na slavnostní jmenování vlády jasně naznačily, se kterými zeměmi chce prioritně budovat politické a ekonomické vztahy. Mezi šesticí žádoucích hostů je Čína, od níž očekává investice do těžby nerostného bohatství. Pozváno bylo i Turecko či Katar, který hraje důležitou roli vyjednávače mezi radikály a Západem.

Tálibové se nijak netají tím, o čí přízeň především usilují. „Čína je naším nejdůležitějším partnerem a představuje pro nás mimořádnou příležitost, protože tu chce investovat a přebudovat naši zemi,“ řekl před pár dny během rozhovoru pro list La Repubblica mluvčí hnutí Zabíhulláh Mudžáhid.

„Máme doly bohaté na měď, které díky Číně můžeme znovu zprovoznit a modernizovat. Čína je naše cesta na všechny světové trhy,“ dodal. Peking zase oznámil, že Tálibán má zájem aktivně se účastnit ambiciózního projektu Pásu a stezky, známého také jako Nová hedvábná stezka, který má šířit čínský vliv ve světě.

Naplnění snů Tálibánu o budoucí prosperitě díky pomoci asijské velmoci závisí na jeho schopnosti udržet v Afghánistánu pořádek. „Čína může učinit nějaké menší investice, ale ty dlouhodobé budou záviset na tom, jestli bude země dostatečně stabilní a bezpečná,“ řekl al-Džazíře Andrew Small z think-tanku German Marshall Fund.

Je pravděpodobné, že snaha ukázat, kdo je v zemi pánem, vedla Tálibán k současné mohutné ofenzivě v Pandžšíru, která podle jeho tvrzení skončila jednoznačným úspěchem. Přesvědčit však zahraniční investory, že Afghánistán je bezpečným místem pro byznys, může být běh na dlouhou trať.

Od zahájení americké operace v roce 2001 byl chudý stát silně závislý na zahraniční rozvojové pomoci. Loni představovala 42 procent HDP a financovala tři čtvrtiny vládních výdajů. Tento pramen ale postupně vysychal a i v době americké přítomnosti bylo takřka nemožné přilákat do Afghánistánu soukromé společnosti.

Zároveň není jasné, jak štědré zůstane mezinárodní společenství v době vlády Tálibánu a jestli dary spíše nepřesměruje na charity. To by mohlo vést k velkému propouštění úředníků a dalších pracovníků, kolapsu veřejných služeb, a tím pádem k nepokojům.

Pozornost se nyní upíná ke konkrétnímu projektu zahraniční spolupráce, který by mohl případným partnerům Tálibánu naznačit, jestli má smysl uvažovat o působnosti v Afghánistánu. Tímto projektem je pokus Kataru a Turecka znovu zprovoznit kábulské letiště, přičemž obě země tvrdí, že do několika dní bude schopné odbavovat pasažéry.

Představitelé arabské země už také hovoří o modernizaci letiště, aby mohlo fungovat i za tmy a zvýšila se jeho kapacita. Stále však není jasné, jestli ho Tálibán cizincům umožní provozovat dlouhodobě a zda budou mít aerolinky zájem do země létat.     

Katar každopádně zřejmě bude mít v Afghánistánu výsadní postavení, jelikož dokázal celé roky s Tálibánem udržovat vztahy a nakonec se stát mostem mezi ním a Západem a vyjednat mírovou dohodu s USA.

„Afghánská krize je pro Katar ideální. Neříkám, že Katar byl před dekádou vševědoucí a už tehdy si myslel, že se díky tomu dostane na přední pozici, až okupace skončí. Intuitivně ale věděl, že věnovat se Tálibánu je důležité, i když je nepopulární,“ řekl The Financial Times David Roberts z King’s College London.

Dobré vztahy Kataru s hnutím ale posloužily i západním zájmům. Americký ministr zahraničí Antony Blinken ocenil jeho mimořádnou roli při odchodu amerických vojáků a evakuaci civilistů z Afghánistánu.

Představitelé Dauhá si však budou muset dávat pozor, aby nepřišli o křehkou roli mediátorů. „Katar riskuje, že bude vnímán jako příliš spřízněný s Tálibánem,“ podotkla podle France 24 Dina Esfandiaryová z organizace International Crisis Group.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video