Tchaj-wan při své obraně před případným čínským útokem nesází pouze na mocné spojence, ale také na svou nepostradatelnost v oblasti polovodičového průmyslu. Jeho slévárny na špičkové čipy jsou dokonce přímo v oblasti možné invaze. Jenže tato páka ostrova na velmoci, přezdívaná křemíkový štít, slábne s jejich snahou se osamostatnit a zajistit si domácí výrobu. Obavy vyvstaly zejména v souvislosti s výstavbou továren TSMC na vyspělé čipy v Arizoně.
Když nejvýznamnější globální výrobce čipů TSMC v prosinci oznámil, že zvýší svoji investici v Arizoně na čtyřicet miliard dolarů, a na místě vzniknou dokonce dvě továrny na polovodiče, byl to pro amerického prezidenta Joea Bidena okamžik triumfu. Šéf Bílého domu v létě podepsal zákon, který zahrnuje půjčky, granty a další pobídky ve výši 52,7 miliardy dolarů a další miliardy v daňových kreditech na podporu investic do výroby polovodičů v USA.
„Po dokončení by továrny mohly uspokojit celou americkou poptávku po čipech. Je to definice odolnosti dodavatelského řetězce. Nebudeme se muset spoléhat na nikoho jiného, aby vyrobil čipy, které potřebujeme,“ pochvaloval si Ronnie Chatterji z Národní hospodářské rady, poradního orgánu Bílého domu.
Na Tchaj-wanu rozhodnutí osamostatnit Spojené státy naopak rozpoutalo debaty o tom, že investice není prozíravá. Tyto obavy zaznívají dokonce přímo z úst zaměstnanců TSMC. List The New York Times nedávno uvedl, že z rozhovorů s jedenácti pracovníky společnosti, kteří si nepřáli být jmenování, vyplývá nárůst pochybností nad arizonskými plány.
Kritický je i zakladatel polovodičového gigantu Morris Chang. „V posledních měsících bil Chang na poplach, že je tchajwanský čipový sektor vyprazdňován na úkor bezpečnosti. Společnost TSMC a tchajwanské úřady však nedokázaly odolat štědrým finančním pobídkám a diplomatickému tlaku z Washingtonu a schválily novou továrnu v Arizoně,“ napsal pro magazín Foreign Policy odborník na jihovýchodní Asii z Georgetownské univerzity Aidan Powers-Riggs.
Domnívá, že ostrov, který z velké míry závisí na případné americké vojenské pomoci, nemá moc prostoru diktovat si podmínky, i když nevyhověl všem americkým požadavkům. Jeho názor není ojedinělý. „Investice TSMC ve Spojených státech z obchodního hlediska nedává vůbec žádný smysl,“ řekl The New York Times i Kirk Yang z investiční společnosti Kirkland Capital s odkazem na vysoké náklady. Rovněž dodal, že společnost mohla být pod politickým tlakem.
Tchajwanské slévárny dodávají na světové trhy více než šedesát procent polovodičů a 92 procent nejmodernějších čipů na světě. Tato dominance učinila z ostrova strategické místo a jakákoli čínská aktivita by měla obrovské následky. Studie zadaná americkým ministerstvem zahraničí uvádí, že narušení tchajwanského čipového průmyslu způsobené pouhou čínskou blokádou by pro globální ekonomiku znamenalo roční ztráty ve výši 2,5 bilionu dolarů.
Představitelé ostrova se nikdy netajili tím, že na křemíkový štít silně spoléhají a pro Washington byla představa ovládnutí tchajwanského čipového průmyslu Čínou dlouho noční můrou. „Byla by to zničující rána pro americkou ekonomiku a schopnost armády budovat zbraňové platformy,“ řekl před časem Reuters bývalý analytik CIA Martijn Rasser. Nelze se proto USA divit, že vyvíjejí obrovské úsilí, aby se z této závislosti co nejrychleji vymanily. Tchaj-wan a Bílý dům tak nyní těžko hledají cestu, jak sladit své zájmy.
Ostrov se může nadále alespoň částečně uklidňovat několika faktory. Na jeho čipové produkci je stále závislá i Čína, i když se v posledních letech snažila o rozvoj té domácí. Zabrání ostrova by Pekingu teoreticky zajistilo přístup k vyspělé výrobě, existuje však značné riziko, že by byl tento průmysl během invaze poškozen. Zvláště když se továrny na čipy nacházejí u pobřeží směrem k Číně, v blízkosti míst potenciálního vylodění.
„Výrobní kapacity TSMC spoléhají na řadu kritických vstupů, které převážně dodávají americké společnosti a spojenecké firmy. I kdyby tchajwanští výrobci čipů přežili invazi, jejich další provoz by byl vážně omezen, protože Washington a jeho spojenci by téměř jistě reagovali zadržováním těchto vstupů,“ podotýká navíc Powers-Riggs.
Jenže Washington se už nyní snaží odříznout Čínu od vyspělých čipů vyráběných ve světě za pomoci zařízení z USA. Pokud Peking tak jako tak ztratí přístup k vyspělému zboží od TSMC, klesne i role tchajwanské křemíkové páky.
Další tchajwanskou výhodou je technologický náskok v polovodičovém průmyslu. „Ve vývoji jsou v mnoha oblastech dodavatelského řetězce tak napřed, že další subjekty těžko mohou narušit jejich dominanci, i když Čína začíná být v některých oblastech silná,“ upozorňuje odbornice na jihovýchodní Asii z Asociace pro mezinárodní otázky Alice Rezková s tím, že toto know-how si Tchaj-wan drží pro sebe.
TSMC v závěru uplynulého roku zahájila na ostrově masovou výrobu 3nm čipů. A experti se domnívají, že až v roce 2026 začne plnohodnotná produkce těchto čipů TSMC v USA, bude už o generaci pozadu za nejmodernějšími továrnami firmy na Tchaj-wanu. Ostatně i Chang vyjádřil přesvědčení, že desítky miliard dolarů, které Spojené státy vyčlenily na povzbuzení polovodičového průmyslu, nebudou stačit.
Americká snaha ztížit Číně přístup k čipům ale zajisté ještě vystupňuje úsilí Pekingu srovnat s Tchaj-wanem krok. Už delší dobu se přitom hovoří o riziku lovu talentů na ostrově pro čínský výzkum a vývoj, který by nakonec křemíkovému štítu mohl zasadit tu největší ránu. Rezková však upozorňuje na to, že nejde pouze o závislost v polovodičovém průmyslu, propojení tchajwanské a čínské ekonomiky je podle ní významné i v jiných odvětvích.
VIDEO: Co nás čeká v roce 2023? Levnější byty i propad koruny
