„Panoval ukrývaný strach ze zavření jaderné elektrárny Fukušima, dokud nebyla (po tragédii) přijata drakonická bezpečnostní opatření,“ uvedla v prohlášení společnost TEPCO.
Elektrárnu Fukušimana severovýchodě Japonska loni v březnu zničilo po silném zemětřesení mohutná vlna cunami. Ze zařízení uniklo větší množství radioaktivity, což z havárie elektrárny učinilo největší jadernou katastrofu od dubna 1986, kdy explodovala elektrárna v ukrajinském Černobylu.
Tehdejší japonský premiér Naoto Kan rezignoval po vlně kritiky za to, že nezvládl krizi kolem jaderné elektrárny. Podle červencové závěrečné zprávy vládou jmenované vyšetřovací komise umožnilo nehodu to, že vláda a TEPCO ignorovaly nebezpečí spojené s jadernou energií. „Nevnímaly reálnost nebezpečí, protože uvěřily mýtu jaderné bezpečnosti,“ uvedla zpráva.
Po nehodě vláda nového premiéra Jošihika Nody kvůli prověrkám bezpečnosti uzavřela všechny jaderné reaktory v zemi. O znovunastartování jedné z těchto elektráren rozhodla letos v červnu a do sítě ji zapojila začátkem července; krátce poté byl znovu spuštěn i další reaktor.
Japonská vláda ale v září oznámila svůj záměr ukončit do roku 2040 provoz všech jaderných elektráren v zemi. Japonsko se tímto krokem připojilo k Německu, Švýcarsku a dalším zemím, které se po fukušimské katastrofě odklánějí od jaderné energetiky. Ve světě vzrostly pochybnosti, zda jsou jaderné elektrárny připraveny na velké katastrofy navzdory všem dosavadním bezpečnostním pravidlům.
Japonskou vládu přiměla nukleární krize vzdát se plánu z roku 2010, který počítal s tím, že do roku 2030 budou atomové elektrárny v Japonsku zajišťovat více než 50 procent produkce energie. Tokio chce místo toho nyní zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů na 30 procent, většina dodávek bude ale pocházet z tepelných elektráren, což bude znamenat velké nároky na dovoz ropy, uhlí a plynu.
