The Guardian: Královna Alžběta lobbovala u vlády, aby skryla svůj majetek

Britská královna Alžběta II.

Britská královna Alžběta II. Zdroj: reuters

Královna Alžběta II.
Princ Philip s královnou Alžbětou
Princ Philip s královnou Alžbětou
Britská královna Alžběta II.
Britská královna Alžběta II.
6
Fotogalerie

Archivní dokumenty ze sedmdesátých let, které objevil britský deník The Guardian, naznačují, že britská královna Alžběta II. lobbovala za výjimku ze zákona, jež by jí umožnila skrýt informace o svém soukromém majetku před veřejností. Panovnice podle listin vyslala svého právníka, aby ministry přiměl ke změně legislativy.

Britská královna se v roce 1973 dozvěděla o přípravě zákona, který měl umožnit identifikovat majitele podílů ve firmách. Obávala se, že by se tak veřejnost dozvěděla o jejích soukromých investicích. Podle jejího právníka by to bylo trapné.

Vláda v důsledku královniny iniciativy údajně vložila do zákona klauzuli, která umožňovala vyjmout z opatření společnosti užívané hlavami států. K tomuto účelu měla být založena firma umožňující krytí královnina bohatství přinejmenším do roku 2011. Majetek panovnice se odhaduje na stovky milionů liber.

Vytvořit nástroj ke skrytí královnina jmění nebylo bez obtíží. Její právní zástupce se obával, že kdyby byla ze zákona vyňata pouze královna, bylo by zřejmé, že veškeré anonymní akcie jsou její. Nakonec s pomocí centrální banky vznikla a výjimku získala společnost Bank of England Nominees Limited, která měla spravovat cenné papíry jménem hlav států, jejich rodin, vlád či mezinárodních organizací. Královniny akcie do ní údajně byly převedeny v roce 1977.

Až v roce 2011 vláda oznámila, že se na ni už výjimka nevztahuje. Před čtyřmi lety byla společnost zrušena, není však jasné, co se se spravovanými akciemi stalo.

Královna mohla ovlivňovat legislativu díky speciální konvenci, kdy zákonodárci vyžadují její souhlas s projednáváním norem, jež se mohou týkat zájmů „Koruny“. To jí poskytuje výhodu zavčas zasáhnout. „Dokumenty odhalily tak silný vlivu na legislativu, o jakém mohou lobbisté pouze snít,“ řekl podle listu expert na ústavní právo z oxfordské univerzity Thomas Adams.

Podezření, že královna do procesu zasáhla, panovalo už v době schvalování zákona, a řešil je tehdy i tisk. Nepodařilo se mu však získat průkazné informace. Deník Financial Times v té době napsal, že pro konzervativce by se prokázala iniciativa Buckinghamského paláce mohla stát politickou minou. „Právě to nově objevené dokumenty odhalují,“ poznamenal The Guardian.

Palác na otázky deníku týkající se lobbování neodpověděl. „Královnin souhlas je parlamentní procedura s čistě formální rolí panovníka,“ uvedl.