Tlak na Scholze sílí. Předčasné volby v nejbližší době si přeje většina Němců i opozice
Převážná část Němců si přeje uspořádání předčasných voleb do Spolkového sněmu co nejdříve, vyplývá z průzkumu agentury Infratest-Dimap. Po rozpadu vládní koalice kancléř Olaf Scholz navrhl jako nejzazší termín začátek dubna, pravděpodobnější je březen. Opozice na Scholze tlačí, aby vyvolal hlasování o důvěře už příští týden a umožnil tak konání přečasných voleb v nejbližším možném termínu. Podle sondáže to vidí stejně 65 procent Němců.
Scholz má v plánu požádat parlament o důvěru až v lednu s tím, že chce do konce roku prosadit některé zákony. Předpokládá se, že ji nezíská. To prezidentovi Franku-Walteru Steinmeierovi otevře cestu k rozpuštění Spolkového sněmu do 21 dnů. Nové volby by se musely konat nejpozději o dva měsíce později. Lídr opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU) a favorit na příštího německého kancléře Friedrich Merz v pátek opět vyzval Scholze, aby předčasné volby vyhlásil co nejdříve. Merz ráno novinářům řekl, že se po čtvrtečním jednání se Scholzem nerozešel v dobrém.
„Kancléř mi nebyl schopen věrohodně vysvětlit, proč chce hlasování o důvěře skutečně předložit až za dva měsíce, a ne už příští týden,“ řekl Merz. Lídr CDU má podezření, že Scholz využije mezidobí k tomu, aby si v parlamentu zajistil hlasy unie CDU-CSU pro prosazení opatření, která využije v rámci své předvolební kampaně. „Takové chování není hodno úřadu a není to chování hodné situace, v níž se země nachází,“ okomentoval to Merz. Opoziční předák také znovu vyzval k rychlému vyvolání hlasování o důvěře, nejlépe už ve středu, kdy má Scholz vystoupit ve Spolkovém sněmu s vládním prohlášením.
Evropa podle Merze navíc musí ukázat sílu během nadcházejícího druhého funkčního období Donalda Trumpa, který zvítězil v amerických prezidentských volbách. „Trumpovi neimponuje slabost, pouze síla, a to i opoziční,“ řekl Merz. Dodal, že právě tímto stylem by Evropa mohla jednat s novou vládou ve Washingtonu. Německo podle Merze navíc musí začít dělat více pro svou vlastní bezpečnost. Řekl, že obchodní model, kdy se levně dováží, draze vyváží a Spojené státy platí za bezpečnost, „je nyní u konce“. „Musíme se tomu přizpůsobit, zvládnout to a přijmout nezbytné důsledky,“ dodal lídr opozice.
Konzervativní unie CDU-CSU je na volby zčásti připravena, protože se měly konat už příští rok v září. Podle posledního průzkumu agentury Infratest-Dimap by získala 34 procent hlasů. Scholzova SPD by skončila až třetí za krajně pravicovou Alternativou pro Německo (AfD). Očekává se, že volby rozhodne německá ekonomika, na níž závisejí i české firmy. V současnosti na ni doléhá oslabení průmyslového sektoru kvůli slabé poptávce v Číně i potíže automobilového průmyslu, který zasáhl přechod na elektromobily. Německá vláda v říjnu oznámila, že letos nečeká hospodářský růst. Hrubý domácí produkt (HDP) podle ní klesne o 0,2 procenta. Německo se podle výhledu vrátí k růstu příští rok.
Scholz v pátek odletěl do Budapešti na první velké setkání evropských lídrů od volebního vítězství Trumpa. Kancléř před odletem hovořil s novináři v Budapešti, ale téměř vůbec se nezmínil o otřesech, které Berlín zasáhly v posledních dvou dnech. Později přímo nevyloučil, že by mohl změnit termín předčasných voleb. Naznačil, že je připraven jednat. Zopakoval ale, že chce nejdřív schválit některé zákony.
Německá vládní koalice tvořená sociálními demokraty (SPD), Zelenými a svobodnými demokraty (FDP), která zemi vedla od prosince 2021, se rozpadla ve středu. Koaliční jednání zaměřená na překonání zásadních neshod v hospodářské a finanční politice zkrachovala, což vedlo ve čtvrtek k tomu, že prezident na žádost kancléře odvolal tři ministry z FDP. Vládu nyní tvoří menšinová koalice SPD a Zelených.
Když v roce 2021 vznikla koalice tří stran, všeobecně se věřilo, že spojenectví bude obtížné udržet. Pak Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, levné dodávky ruského plynu do Německa se staly minulostí, ceny energií a životní náklady vystřelily vzhůru a Berlín musel enormně zvýšit výdaje na obranu. V poslední době se k pocitu, že je naléhavě zapotřebí silná a jednotná vláda, která by dala nový impulz churavějící ekonomice a sjednotila stále více rozdělený národ v době, kdy se prosazuje populismus, přidala i vyhlídka na prezidentství Trumpa, poznamenal list The Guardian.
