Trhy se ztišily, odchody teď hrozí firmy

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: E15

Zamýšlená daň na finanční operace, již jako součást plánu na řešení pokračující krize navrhli minulý týden francouzský prezident Nicolas Sarkozy a německá kancléřka Angela Merkelová, dělá opět vlny. Po propadu kurzu cenných papírů světových burz, které dali analytici do přímé souvislosti s úmysly Paříže a Berlína, se začínají ozývat finanční instituce.

Nesouhlas je slyšet podle očekávání z Londýna. Brokerská společnost ICAP, která zobchodovala ve druhém čtvrtletí tohoto roku na elektronických platformách 878 miliard dolarů, například pohrozila, že opustí EU. „Podniky jako ICAP budou jednoduše obchodovat mimo prostor unie, pokud budou Sarkozy a Merkelová dále tlačit na tento nesmysl,“ citoval týdeník Independent on Sunday šéfa Michaela Spencera. Manažer, který je důležitým sponzorem konzervativců, už naznačil, kam by jeho dům, případně jiné, mohl zamířit: do New Yorku nebo Singapuru. To za předpokladu, že daň bude uvalena ne na eurozónu, ale na celou unii.

Podrobnosti, včetně územní platnosti a výše srážky, mají vypracovat ministři financí Francie a Německa v září. Paříž by uvítala, kdyby část budoucích příjmů posílila kapacitu Evropského fondu finanční stability, který má objem 440 miliard eur a visí na něm Irsko a Portugalsko. „První dvoustranné rozhovory na toto téma začnou v úterý,“ napsala agentura DPA. V kuloárech se mluví o sazbě 0,05 procenta na každou operaci a o ročních výnosech 30 až 50 miliard eur.

Daň na finanční transakce, o níž se mluví za poslední rok v různých souvislostech už potřetí, štěpí i německou vládní koalici. Ministr financí Wolfgang Schäuble (CDU) sdělil, že by ji viděl pouze v euroklubu. Aby zůstala mimo Londýn a Stockholm.

Předseda liberálů a ministr hospodářství Philipp Rösler razí naopak heslo, že se EU musí zapojit jako celek. Šéf poslanecké frakce Florian Toncar navíc přiznává, že se jeho straně chystaný odvod nijak nelíbí. „Nerozlišuje mezi rizikovými a bezpečnými operacemi,“ říká.