Trump chce na poslední chvíli ukončit vleklé války | E15.cz

Trump chce dostat vojáky rychle domů, zároveň však zvažoval úder na Írán

Pavla Palaščáková

Prezident Donald Trump sice ještě neuznal porážku v souboji o Bílý dům, zdá se však, že už si staví politický pomník. Média informují o tom, že republikán chce ještě před lednovým koncem svého úřadování dostat domů ze zahraničí co nejvíc vojáků. Očekává se, že nařídí jejich stahování z Afghánistánu, Iráku a Somálska. List The New York Times s odvoláním na několik zdrojů napsal, že se Trump zároveň minulý týden radil o útoku na Írán, jeho poradci mu však tento záměr rozmluvili.

Trump nedávno provedl změny ve vedení Pentagonu, což vyvolalo spekulace o tom, že se předpokládané dva poslední měsíce jeho vlády ponesou ve znamení významných zahraničněpolitických kroků. Nyní se ve vojenských kruzích hovoří o tom, že prezident nařídí snížit počet vojáků v Afghánistánu ze zhruba čtyř a půl tisíce na polovinu.

K redukci o dalších pět stovek členů ozbrojených sil, tedy nad rámec v září oznámených plánů, má podle v Pentagonu kolujícího návrhu dojít v Iráku. Několik stovek lidí by mohlo odejít také ze Somálska. Není jasné, zda je proveditelné dostat vojáky domů už na Vánoce, jak by šéf Bílého domu chtěl. Reálnější je, že se stažení uskuteční v lednu, těsně před plánovanou inaugurací demokrata Joea Bidena.

Připravovaný krok je v souladu s dlouhodobou Trumpovou snahou ukončit vleklé a z velké míry bezvýchodné konflikty, v nichž Spojené státy roky ztrácejí vojáky a investovaly do nich stovky miliard dolarů. Prezidentova snaha však dlouho narážela na odpor kritiků, podle kterých zbrklý odchod může způsobit bezpečnostní problémy. Argumentují například tím, že předchozí masové stažení z Iráku vedlo k růstu Islámského státu (IS).

Proti Trumpovi v této záležitosti stojí i vlivný lídr republikánské většiny v Senátu Mitch McConnell. "Důsledky předčasného amerického odchodu by pravděpodobně byly ještě horší, než stahování z Iráku za prezidenta Baracka Obamy v roce 2011, které povzbudilo vzestup IS a nové kolo globálního terorismu," prohlásil podle médií. "To by se jim líbilo," dodal na adresu militantů. I kdyby se však Trumpův záměr realizoval, zůstanou zřejmě na Blízkém východě a v Africe americké síly, schopné rychlých dronových zásahů proti teroristům.

Minulý týden se hovořilo o tom, že Trump provedl obměnu ve vedení ministra obrany právě proto, aby se podobných odpůrců stahování zbavil. McConnell k němu však dosud byl loajální ve sporech o volební vítězství a je tak otázkou, zda si ho bude proti sobě Trump chtít popudit. Pokud ale dojde k prezident k názoru, že boj o Bílý dům je ztracený, nebude mít už důvod se na nikoho ohlížet. Zřejmě očekává, že návrat vojáků bude doma populární a může mu tak pomoci zajistit si politickou budoucnost, ať už bude jakákoli.

Stahování sil zjevně není jediným plánem, kterým se Trump na poslední chvíli zaobírá. Prezident je dlouhodobým zastáncem tvrdého přístupu k Íránu. Během svého úřadování vypověděl dohodu o jaderném programu, kterou s Teheránem uzavřel jeho předchůdce. Před necelým rokem nařídil atentát na významného generála Kásema Solejmáního. Nyní zřejmě na poslední chvíli hledá způsob, jak na Persii udeřit, než se do Bílého domu nastěhuje Biden a s ním očekávaný přívětivější přístup k Íránu.

Trump se proto podle médií ve čtvrtek na schůzce v Oválné pracovně Bílého domu ptal bezpečnostních poradců na možnosti úderu na íránské jaderné zařízení. Nakonec ho údajně od útoku odradili s tvrzením, že by tím mohl vyvolat vážný konflikt. Není však vyloučené, že prezident přemýšlí o jiném, méně riskantním kroku, například o napadení na Teherán napojených milic v jiných zemích. Musí však dobře zvažovat rizika, aby jeho akce nebyla v rozporu se snahou ukončit války a USA kvůli ní nezabředly do další vleklé operace.

Drahý Afghánistán

Válka v Afghánistánu, kterou zahájil prezident George Bush v roce 2001, se v posledních letech stala jedním ze symbolů neúspěšné americké snahy přinést do regionu Blízkého východu a střední Asie západní hodnoty. Washington patrně zpočátku věřil, že se mu podaří zemi rychle vyčistit od povstaleckého hnutí Tálibán, postupně však do země posílal stále více vojáků.

Nejvyšší počet, více než sto tisíc, jich tam bylo deset let od vypuknutí konfliktu. Tomu také odpovídaly výdaje na válku, které se v nejvypjatějším období pohybovaly kolem stovky miliard dolarů ročně. Celkové zásah v Afghánistánu USA stál už zhruba bilion dolarů.

V zemi padlo více než 2 400 amerických vojáků. Podle loňské dohody s Tálibánem by mělo být jejich stažení dokončeno nejpozději v květnu, někteří experti však dosažitelnost tohoto cíle zpochybňují.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!