Téměř všichni členové dalšího poradního výboru amerického prezidenta, tentokrát výboru pro umění a humanitní vědy, oznámili svou rezignaci. Donald Trump se kvůli své kontroverzní reakci na víkendové násilnosti v Charlottesvillu ve Virginii dostává do izolace, napsala agentura Reuters. Trump uvedl, že podle něj na násilí nesou vinu jak neonacisté, tak jejich odpůrci.
V dnešním dopise oznámilo rezignaci 16 ze 17 členů poradního výboru pro umění a humanitní vědy, mezi nimi i herec Kal Penn či umělec Chuck Close. "Rovnítko, které nesprávně protlačujete mezi neonacisty a jejich odpůrce, nemůže obstát. Fakt, že administrativa odmítla rychle a jasně odsoudit rakovinu nenávisti, jen napomáhá těm, kteří si přejí, aby Amerika byla nemocná," uvádějí v dopise členové výboru.
"Kdybychom Vaši nenávistnou rétoriku ignorovali, podíleli bychom se na Vašich slovech i činech," stojí v dopise. "Teorie nadřazenosti bílé rasy, diskriminace a nevybíravé poznámky to nejsou americké hodnoty. Vaše hodnoty nejsou americké hodnoty. Musíme mít a máme hodnoty lepší. Pokud Vám to není jasné, pak Vás vyzýváme, abyste na svou funkci rezignoval," uvádí se v dopise členů poradního výboru.
Během týdne Trump už rozpustil průmyslovou radu, fórum pro strategii a poradní sbor pro infrastrukturu. Členové těchto poradních orgánů se svých míst vzdávali taktéž kvůli prezidentovu hodnocení násilností v Charlottesvillu.
Agentura Reuters dnes napsala, že Trump se ocitá v čím dál větší izolaci. Jeho postoj k Charlottesvillu vyvolal silný odpor i u republikánů, tedy v řadách jeho domovské strany. Rasismus v reakci kritizoval americký ministr zahraničí Rex Tillerson a dále řada významných podnikatelů, ale také sportovců.
"Myslím, že je nyní více izolovaný, než si vůbec uvědomuje," komentoval situaci v televizním pořadu stanice Fox News republikán Newt Gingrich, bývalý předseda Sněmovny reprezentantů.
Poradní výbor pro umění a humanitní vědy založil v roce 1982 prezident Ronald Reagan a všechny stávající členy jmenoval bývalý prezident Barack Obama.
V Charlottesvillu propukly násilnosti vyvolané shromážděním krajní pravice, jejíž příslušníci protestovali proti odstranění sochy jižanského generála Roberta Leeho. Ke shromáždění se připojili neonacisté, členové Ku-Klux-Klanu a stoupenci nadřazenosti bílé rasy. Akce vyvrcholila tragickým útokem pravicového radikála, který autem najel do davu odpůrců neonacistů. Zabil přitom mladou aktivistku a dalších 19 lidí zranil.
