Startup s Kijonkovou v zádech lákal na investici do minidomků. Vybral čtyři miliony, pak nabídku stáhl
- Český startup Kodu se na začátku února rozhodl oslovit nové potenciální investory.
- Firma zabývající se segmentem malého modulárního bydlení ale po dvou týdnech nabídku nečekaně stáhla poté, co se o ni začala redakce e15 zajímat.
- Kodu údajně upravovuje svou strategii, podle oslovených expertů ale mohla nabídka porušovat zákonnou regulaci.
Český startup Kodu, který se zabývá zprostředkováváním bydlení v minidomcích a nově i jejich developmentem, začal nedávno lákat nové investory. Firmu už dříve podpořila investiční společnost JSK Investments Simony Kijonkové. Kromě toho má startup již dnes dvě desítky mikroinvestorů, kteří v něm drží přibližně desetiprocentní podíl.
Na počátku února Kodu vyčlenilo dalších deset procent společnosti, které nabídlo novým zájemcům. Za tuto část chtěl startup celkem deset milionů korun, čímž se celkově nacenil na 100 milionů korun. Zakladatelka a generální ředitelka společnosti Romana Voříšková to označila za férové jak vůči současným, tak i budoucím investorům. „Oceňování startupů je kombinací různých faktorů a není založeno pouze na tržbách, ale především na růstovém potenciálu a budoucí schopnosti firmy generovat hodnotu,“ říká.
Získané prostředky chtěl startup použít na podporu zmiňované developerské výstavby, o níž e15 psala nedávno. Aktuálně totiž rozjíždí tři rezidenční projekty, v jejichž rámci by mělo vzniknout až 150 domků, nebo také rozvíjí službu Kodu Rent, v jejímž rámci chce lidem, kteří si minidomek koupí jako investici, nabídnout jeho správu včetně nalezení nájemce.
Minimální částku pro investici „do sebe“ startup stanovil na 50 tisíc korun. Kodu také lákalo na cíl začít příští rok vyplácet dividendy s předpokladem, že se v tuto dobu dostane do zisku. Výplaty měly tvořit 50 procent z celkového zisku, zbytek měl být reinvestován. Jenže pak přišlo ticho.
Nenadálá změna situace
Informace o možnosti investovat do firmy prezentovalo Kodu na svých webových stránkách i sociálních sítích, Voříšková o ní zároveň s redakcí e15 mluvila a blíže ji popisovala pro účely připravovaného textu. Nedlouho před jeho plánovaným vydáním však startup všechny materiály lákající na investiční nabídku stáhl. Přesný důvod, proč se nabídku firma rozhodla stáhnout, Voříšková nesdělila a konstatovala jen, že firmě hrozily vysoké smluvní pokuty v řádu desítek milionů korun.
Kodu, celým názvem Kodu Living, je společnost s ručením omezeným. Jejím největším společníkem je právě Voříšková, která v ní drží necelých 86 procent, další přibližně 3,5 procenta připadají spoluzakladatelce Jitce Plevové a asi 10,5 procenta drží prostřednictvím společnosti zvláštního určení (SPV) Kodu Firsts dvacítka mikroinvestorů, kteří do startupu vložili peníze na jeho samém začátku v roce 2024. Jednalo se o takzvané FFF (family, friends and fools) investiční kolo, kdy investoři byli z řad blízkého okolí zakladatelky.
Investorům nově slibovaných deset procent mělo být vyčleněno snížením podílu Voříškové a noví společníci měli být standardně začleněni do SPV, které nese pojmenování Kodu Seconds.
Parametry investice vehiklu Kijonkové JSK Investments nejsou známé. Společnost finančně podpořila Kodu koncem roku 2024, formálně ale podíl ve startupu nemá. Dá se však předpokládat, že na směřování firmy má nezanedbatelný vliv, zřejmě na základě smluvních ujednání.
Podle informací, které Voříšková poskytla ještě předtím, než investiční nabídku nenadále Kodu stáhlo, se firmě povedlo za dva týdny, tedy přibližně od začátku do poloviny února, zajistit přibližně 40 procent z cílových 10 milionů, tedy asi čtyři miliony korun. „Naším cílem je mít celý objem investice uzavřený během první poloviny roku,“ uvedla Voříšková ještě před tím, než nabídka byla stažena.
Nepovolené kolektivní investování?
Podle vyjádření společnosti JSK Investments aktuálně dochází k úpravě strategie Kodu, která má být nyní rozpracovaná a JSK ji s Voříškovou konzultuje. „Z tohoto důvodu byla nabídka stažena,“ uvedla mluvčí investiční společnosti Tereza Kotková.
„Určitě zde existuje významné riziko, že zvolený postup nebyl z regulatorního hlediska zcela správný,“ reagoval řídící partner poradenské společnosti Moore Petr Kymlička. Dodal nicméně, že k detailnímu posouzení této konkrétní situace nemá dostatek informací.
„Obdobně formulovaná a publikovaná nabídka obchodního podílu drobným investorům totiž musí splňovat podmínky regulace veřejné nabídky investičních nástrojů a současně nesmí představovat nepovolené kolektivní investování. Identifikace tohoto rizika, byť poněkud opožděná, je zřejmě též důvodem pro stažení veřejné prezentace investice,“ dodal. Podle něj je též možné, že původní veřejná prezentace této investice nebyla v souladu s dohodou s partnerem, tedy investičním vehiklem Kijonkové, což by mohlo vést k uplatnění smluvních sankcí.
Zakladatelka a partnerka advokátní kanceláře SEDLAKOVA LEGAL Jana Sedláková, která se mimo jiné problematikou startupů zabývá, uvádí, že model umožnění investování mikroinvestorům přes SPV do startupu je běžný. „Drobní investoři se v praxi často sdružují do takzvaných SPV, aby se netříštila vlastnická struktura cílové firmy a její správa zůstala přehledná. S tímto modelem se setkáváme především v raných fázích, kdy startup přijímá menší částky od širšího okruhu lidí — investoři pak zpravidla získávají jednotky procent," komentuje.
Podle Sedlákové může takováto veřejná nabídka podléhat jednak regulaci investičního crowdfundingu, druhé regulatorní riziko pak pramení ze zákona o investičních společnostech a investičních fondech. „Ten zakazuje shromažďovat — nebo se o to jen pokusit — peníze od veřejnosti za účelem společného investování bez odpovídajícího povolení České národní banky. Klíčový detail je, že banka ve svých stanoviscích dovozuje, že o oslovení veřejnosti jde už tehdy, pokud je nabídka adresována více než 20 osobám — a stačí pouhé zpřístupnění informací, například na webu," uvádí.
Právě regulatorní nejistota nebo riziko nesouladu patří podle ní mezi nejčastější důvody, proč firmy podobné nabídky stahují nebo restrukturalizují. „V úvahu ale přichází i čistě smluvní důvod. Investorské smlouvy se stávajícími společníky totiž velmi často obsahují zákaz veřejného nabízení podílů, podmínky pro vstup dalších investorů nebo předkupní práva. Porušení těchto ustanovení může zakládat nárok na vysoké smluvní pokuty," dodává Sedláková.
Kodu aktuálně žádnou nabídku neinzeruje. Voříšková následně zaslala redakci e15 informaci, že bude investiční příležitost opět uveřejněna počátkem března. Důvod současného přerušení a stažení nabídky ale komentovat odmítla.
