„Naším hlavním cílem je omezit proud migrantů do Evropy,“ zdůraznil Tusk. „Ale nebuďme naivní. Turecko není jediný klíč k řešení migrační krize. Tím nejdůležitějším je naše odpovědnost a naše povinnost chránit své vnější hranice,“ upozornil. Summit má podle Tuska ale také širší rozměr, kterým je snaha dodat novou energii evropským vztahům s Tureckem, včetně přístupových rozhovorů.
Turecký premiér Ahmet Davutoglu při příjezdu novinářům řekl, že hodlá s evropskými partnery debatovat o „budoucnosti našeho světadílu“, globálních výzvách v době ekonomické krize i regionálních politických otázkách, včetně migrace. Dnešek Davutoglu označil za „historický den“ a nový počátek procesu tureckého přistupování k unii.
Ankara je klíčovým partnerem Evropské unie také z pohledu boje s terorismem, uvedl Tusk a připomněl i potřebu s Turky hovořit o situaci v Sýrii a o kyperské otázce. Summit se schází v době, kdy se na nejnižší úroveň za dlouhá léta propadly vztahy mezi Tureckem a Ruskem. Moskva na sestřelení svého vojenského letadla tureckou stíhačkou na turecko-syrské hranici zatím reagovala vyhlášením série sankčních opatření.
Návrh dohody, na které by se dnes měli zástupci Evropské unie a Turecka shodnout, se podle Tuska rodil v tvrdých jednáních a nejednoduchých rozhovorech. Podle německé kancléřky Angely Merkelové je jedním z cílů náhrada současné nelegální migrace legálním přistěhovalectvím a omezení byznysu pašeráků lidí. Turecko, kde je nyní asi 2,2 milionu uprchlíků, převážně ze Sýrie, má právo očekávat v této otázce evropskou pomoc, podotkla při příchodu Merkelová.
Unie už dala najevo, že Turecku poskytne na zlepšení situace tamních uprchlíků celkem tři miliardy eur (asi 81 miliard korun), z unijního rozpočtu má jít 500 milionů, na zbytek se mají složit členské země Evropské unie. Detaily budou podle šéfa Evropské komise Jeana-Claudea Junckera dohodnuty „v příštích dnech a týdnech“.
Návrh závěrečné deklarace, nad kterou ještě v noci na dnešek jednali diplomaté, předpokládá také - pokud Ankara vyhoví podmínkám - zjednodušení vízového styku pro turecké občany od října 2016. Jedním z evropských požadavků je turecké plnění readmisní dohody od června stejného roku.
Vracení migrantů
Součástí návrhu výstupu z dnešní schůzky je také závazek obou stran společně pracovat na tom, aby migranti bez práva na azyl necestovali z Turecka do Evropské unie, ale naopak byli efektivně vraceni zpět do zemí původu.
Posílení spolupráce unie a Turecka má přispět i pravidelné konání summitů jako je ten dnešní, vždy dvakrát do roka. Nový impuls by měla dnešní schůzka přinést také v zásadě zamrzlým přístupovým rozhovorům. Závěrečná deklarace schůzky konkrétní kapitoly přímo nezmiňuje.
Evropská komise by ale měla vydat prohlášení, v němž se zaváže v první čtvrtině příštího roku začít s přípravnými pracemi v oblastech jako je energie, základní práva, soudnictví, vzdělávání či zahraniční, bezpečnostní a obranná politika. Se skutečným otevřením kapitol ale budou muset souhlasit všechny členské země a výhrady přinejmenším Kypřanů dál trvají. Turecko je kandidátskou zemí Evropské unie od roku 1999, přístupová jednání začala už v roce 2005.
