Od vlády Donalda Tuska se čekalo urychlené zlepšení vztahů Polska s Evropskou unií i některými jednotlivými zeměmi. V prvním bodě od prosince fungující kabinet dosáhl jednoznačného úspěchu. Brusel minulý týden oznámil, že Varšavě odblokuje až 137 miliard eur z unijních fondů. V komplikovaných vztazích Varšavy s Berlínem a Kyjevem však i s novou vládou rezonují staré potíže: téma válečných reparací a zemědělských zájmů. Tuska k tomu čeká složitá práce na dalších změnách, které od něj voliči čekají, mimo jiné v oblasti přístupu žen k interrupcím.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v pátek přivezla do Varšavy dobrou zprávu. Ocenila pokrok, který v zemi nastal po nástupu Tuskova kabinetu. „Jsme ohromeni snahou Polska obnovit právní stát jako základ společnosti,“ prohlásila. Polský ministr spravedlnosti Adam Bodnar krátce předtím představil akční plán, jehož cílem je ukončit dlouhodobý spor s Evropskou komisí, který se rozhořel za předchozí vlády Práva a spravedlnosti (PiS) kvůli krokům v oblasti justice.
Tuskovi agrární koaliční partneři
Tusk si tak může oddechnout, protože se mu daří plnit patrně nejdůležitější předvolební slib. Oznámení Bruselu je zároveň dosud nejsilnějším signálem, že se Varšava po osmi letech vlády PiS dostává z částečně izolace. Události posledních dnů ale zároveň ukázaly, že zahraniční politika pro ni zůstane oříškem.
Polsko dává na jednu stranu jasně najevo, že bude nadále zastávat tvrdý postoj vůči Rusku. Ministr zahraničí Radoslaw Sikorski minulý týden pronesl v Radě bezpečnosti OSN ostrý proslov na adresu Kremlu. „Pravda je, že na každý útok na Rusko připadá deset ruských invazí,“ prohlásil mimo jiné. Varšava zároveň ujišťuje Kyjev o trvající podpoře ve válce a Tusk sám sebe označil za nejvíce proukrajinského politika v Evropě.
Jenže aktuální farmářské protesty v zemi a blokáda hranic před levným importem ukrajinské zemědělské produkce ho nutí se proti Kyjevu i částečně vymezovat. Premiér se odmítl s ukrajinskými představiteli setkat na společném pomezí. V úterý prohlásil, že možná bude nutné rozšířit embargo kromě obilí i na dovoz jiných komodit, pokud EU nenajde způsob ochrany evropského a polského trhu.
„Obraz polské vlády jako mluvčího a obhájce ukrajinské věci prostě přestal být důvěryhodný. Nemůžete tvrdit, že jste lídrem ukrajinských záležitostí ve světě a v Evropě, a zároveň dovolit takové chování doma,“ řekl serveru Politico Marek Dąbrowski z bruselského think-tanku Bruegel.
Protestující v předešlých dnech vysypali a zničili tuny ukrajinského obilí, i když Kyjev tvrdil, že přes Polsko náklad pouze projíždí a jeho cílem jsou jiné státy. I analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Michal Lebduška tvrdí, že aktuálním děním na hranicích polská reputace na Ukrajině dost utrpěla.
„Tusk má problém se složením koalice. Jednak je v ní v rámci Třetí cesty Polská lidová strana, která je tradičně agrární. Jednak si přímo do Občanské koalice pozval hnutí Agrounia, které se velmi silně vymezovalo vůči vládě Práva a spravedlnosti. Tvrdilo, že nedostatečně podporuje zemědělce, i ve vztahu v Ukrajině,“ vysvětluje.
