Aktualizováno: Ukrajina ustoupila silnějšímu. S USA podepíše dohodu o surovinách se slabou nadějí, že ji Trump ochrání
Ukrajina se dohodla se Spojenými státy na uzavření paktu, který jim zajistí podíl na jejím nerostném bohatství. BBC to potvrdil vysoce postavený představitel Kyjeva poté, co americký prezident Donald Trump ohlásil, že jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj koncem týdne navštíví Washington, aby s ním dohodu podepsal. Přístup k ukrajinským strategickým surovinám podle Trumpa vykompenzuje pomoc, kterou dosud USA poskytly Kyjevu. Ukrajina zároveň získá „právo dál bojovat“, prohlásil šéf Bílého domu bez dalších podrobností. Není zřejmé, zda Ruskem napadená země oplátkou má šanci získat konkrétní bezpečnostní záruky, nebo jen couvá Spojeným státům v naději, že jí Trump díky minerálům pomůže i přes oteplení vztahů s Moskvou. Později Trump prohlásil, že USA nemůže Ukrajině zajistit žádné bezpečnostní záruky. Podle něj to musí udělat Evropa.
„Skutečně jsme se dohodli na uzavření dohody s řadou dobrých dodatků a považujeme ji za pozitivní výsledek,“ řekl BBC nejmenovaný ukrajinský představitel, aniž by poskytl další podrobnosti.
Podle deníku Financial Times (FT) Washington upustil od požadavku na vzácné nerosty a potenciální příjmy z těžby v hodnotě 500 miliard dolarů (asi 12 bilionů korun) výměnou jen za dosud poskytnutou válečnou pomoc. Zelenskyj tento návrh odmítl podepsat, jelikož podle něj nezahrnoval bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. „Nepodepíšu něco, co bude muset splácet deset generací Ukrajinců,“ dodala ukrajinská hlava státu k původní verzi. Ukrajinská vláda během středy posoudí text dohody.
VIDEO: Mezi Trumpem a Zelenským nefunguje chemie, jsou to dva kohouti. Trumpovy výkřiky na sítích nepřeceňujme, říká analytik Bříza ve FLOW.
Vágní bezpečnostní záruky nebo žádné
Nynější dohoda podle FT zahrnuje společné vlastnictví investičního fondu na rozvoj ukrajinských zdrojů. Ukrajina by do něj odváděla 50 procent budoucích výnosů ze státem vlastněných nerostných surovin, ropy a plynu – a fond by pak investoval do projektů na samotné Ukrajině. Na otázku, co Ukrajina v rámci ujednání získá, Trump odpověděl: „… 350 miliard dolarů, vojenské vybavení a právo bojovat dál“. „Později se budeme zabývat obecnou bezpečností pro Ukrajinu. Nemyslím si, že to bude problém,“ tvrdí Trump.
Ukrajinský premiér Denis Šmyhal však ve středu řekl, že dohoda bude podepsána teprve poté, co se prezidenti obou zemí dohodnou na bezpečnostních zárukách. Podle ukrajinských vyjednavačů se tato otázka objevuje v desátém bodu smlouvy, kde stojí, že vláda USA podporuje úsilí Ukrajiny získat bezpečnostní záruky potřebné k nastolení trvalého míru, oznámil ve středu odpoledne Zelenskyj. Z vágní formulace ale není jasné, jak budou v praxi vypadat. Úspěch paktu, který bere zřetel na zájmy Ukrajiny, závisí na Trumpovi, dodal k tomu Zelenskyj.
Ten ve středu později prohlásil, že bezpečnostní záruky musí Ukrajině zajistit Evropa. „Nebudu poskytovat bezpečnostní záruky nad velmi malý rámec. To bude muset udělat Evropa, protože... Evropa je jejich soused, ale my se postaráme o to, aby vše proběhlo v pořádku,“ řekl Trump novinářům.
Rámcová smlouva byla formulována tak, aby nevyžadovala ratifikaci parlamentu. Obě země budou po jejím uzavření jednat o další přesnější dohodě, která bude podrobně upravovat podobu ukrajinsko-amerického fondu.
Trump očekává, že Zelenskyj dohodu podepíše tento týden ve Washingtonu. Jen před několika dny se přitom častovali urážkami. Americký prezident svůj ukrajinský protějšek opakovaně označil za „nevoleného diktátora“ či „průměrně úspěšného komika“. V úterý večer ale obrátil a prohlásil, že Zelenskyj do Ameriky dorazí už v pátek. „Rozhodně mi to nevadí, že by to chtěl podepsat se mnou. Jsou velmi stateční,“ řekl novinářům k Ukrajincům, ale „bez Spojených států a jejich peněz a vojenského vybavení by tato válka skončila ve velmi krátké době.“
Na otázku, zda budou dodávky amerického vybavení a munice na Ukrajinu pokračovat, odpověděl: „Možná, dokud se nedohodneme s Ruskem… Musíme uzavřít dohodu, jinak to bude pokračovat,“ uvedl s odkazem na mírová jednání. V případě, že by se příměří podařilo uzavřít, bude podle Trumpa na Ukrajině zapotřebí „nějaká forma udržování míru“, která bude muset být „přijatelná pro všechny“.
Nerostné bohatství leží i na okupovaných územích
Na Ukrajině se nachází významná ložiska kritických prvků a nerostných surovin, od grafitu, potřebného k výrobě baterií pro elektromobily, po lithium nebo titan, používaný ve stavebnictví od letadel po elektrárny. Má také značné zásoby uhlí, ropy, plynu a uranu, přestože se většina z nich se nachází na území pod ruskou kontrolou. Hodnota nerostného bohatství v Ruskem okupovaných území Ukrajiny činí okolo 350 miliard dolarů (asi 8,4 bilionu korun), uvedla dříve místopředsedkyně ukrajinské vlády a ministryně hospodářství Julija Svyrydenková.
Zatím není jasné, jak by Spojené státy získaly přístup ke zdrojům na Ruskem okupovaných územích, patrně by to záleželo na podobě případného mírového ujednání. V úterý ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že je otevřen nabídnout USA přístup k vzácným nerostným surovinám, včetně těch z Ruskem okupovaných oblastí Ukrajiny. Pokud by se Ukrajina vzdala části území, Trump by se musel domluvit s Moskvou. Zatím se nejeví jako příliš pravděpodobné, že Kyjev získá tuto část země zpět, ani že se jí bude chtít dobrovolně vzdát.
Pokud se podaří uzavřít dohodu o příměří, vyvstane také otázka na přijetí Ukrajiny do Evropské unie. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na začátku týdne prohlásila, že by se to mohlo stát už před rokem 2030, pokud bude tato východoevropská země pokračovat v reformách stejně rychle a stejně kvalitně jako dosud. Není zcela zřejmé, jak by to ovlivnilo podobu dohody mezi Spojenými státy a Ukrajinou. Členské státy EU mohou uzavírat vlastní mezinárodní smlouvy, ale s určitými omezeními.
Evropská unie má navíc sama zájem na uzavření dohody o těžbě nerostů v Ruskem napadené zemi. Sedmadvacítka tento týden Ukrajině nabídla vlastní pakt, který podle ní bude výhodný pro obě strany. Než se ale Ukrajina stane členskou zemí, pravděpodobně se změní také obsazení Bílého domu a je poměrně obvyklé, že nový americký prezident během prvních hodin ruší kroky svého předchůdce.
Ukrajina a její evropští spojenci jsou stále více znepokojeni nedávným oteplením vztahů mezi USA a Ruskem včetně schůzky, která se minulý týden uskutečnila v Saúdské Arábii. V Kyjevě i v celé Evropě panují obavy, že by mohli být vyloučeni z jakýchkoli jednání zaměřených na ukončení války a že by se o budoucí bezpečnosti celého kontinentu mohlo rozhodovat za jejich zády.
Ukrajina doufá v Trumpovo milosrdenství
Ve chvíli, kdy se zdá, že se Washington sbližuje s Moskvou, ale svitla naděje, že dohoda připraví půdu pro větší spolupráci mezi Kyjevem a Bílým domem. Ukrajina doufá, že když Spojeným státům umožní přístup ke svému nerostnému bohatství, získá Trump důvod ji ochránit, pokud by se válka po uzavření příměří opět rozhořela.
Bílý dům mezitím vytváří precedens. Americká pomoc v Trumpově éře je spojena s určitými podmínkami. Bezpodmínečná pomoc – ať už poskytovaná z humanitárních, nebo strategických důvodů – je minulostí. To představuje zásadní změnu uspořádání americké zahraniční politiky za více než 75 let, od dob Marshallova plánu až po idealismus po skončení studené války a snahu George Bushe o prosazení globální demokracie.
Ukrajina je jen začátek a dá se očekávat, že Trump a jeho zahraničněpolitický tým budou v průběhu příštích čtyř let uplatňovat svou zásadu America first (Amerika na prvním místě) po celém světě.
