Ukrajinu a NATO děsí možné rozmístění jaderných zbraní na Krymu

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Участник:Goodvint via Wikimedia Commons (CC BY-SA 3.0)

Severoatlantická aliance a Ukrajina vyjádřily znepokojení nad ruským prohlášením o možném budoucím rozmístění jaderných zbraní na ukrajinském Krymu, který Rusko loni anektovalo. Plyne to ze společného prohlášení ministrů zahraničí NATO a Ukrajiny, kteří se sešli v jihoturecké Antalyi.

„Jsme hluboce znepokojeni výroky ruského vedení s ohledem na možné budoucí rozmístění jaderných zbraní a jejich nosičů na Krymu, což by způsobilo destabilizaci,“ uvedli šéfové diplomacií společně s ukrajinským ministrem zahraničí Pavlem Klimkinem.

Zástupce ruského ministerstva zahraničí v březnu prohlásil, že Moskva má právo nasadit jaderné zbraně na Krymu, ale zároveň upozornil, že neví o žádných plánech, které by k tomu směřovaly.

Aktuální prohlášení ministrů obsahuje také požadavek, aby Rusko ustalo v „pokračující a záměrné destabilizaci východní Ukrajiny“. Rusko popírá, že by dodávalo vojáky nebo zbraně na podporu povstalců na východní Ukrajině, a obviňuje Kyjev z porušování příměří.

Podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka ministři vyjádřili svou podporu Ukrajině a diplomatickému řešení konfliktu prostřednictvím naplňování minských dohod. Věnovali se dále tématu spolupráce NATO-Ukrajina, včetně alianční podpory stávajícím ukrajinským reformám.

„Česká republika bude nadále značnou měrou přispívat, ať už na základě bilaterálním, nebo na základě aliančních iniciativ k tomu, aby Ukrajina uspěla ve svém reformním úsilí,“ pronesl v teto souvislosti podle informace české diplomacie ministr Zaorálek.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg rovněž vyzval k důslednému dodržování dohod z běloruského Minsku. „Vyzýváme Rusko, aby přestalo podporovat separatisty a stáhlo své síly z východu Ukrajiny,“ uvedl.

Blíží se cesta k jistotě?

O svém úterním jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Soči své kolegy informoval ministr zahraničí USA John Kerry. „Nyní nastala obrovská příležitost, abychom v tomto konfliktu nalezli cestu k jistotě a řešení,“ uvedl Kerry.

I on vyzval Rusko a proruské separatisty na východní Ukrajině, aby začali dodržovat minská ujednání. Uvolnění protiruských sankcí podle něj ale v současné situaci nepřipadá v úvahu. Jsou prý totiž zárukou úspěšného pokračování mírového procesu.

Kerry šéfům diplomacií států NATO rovněž sdělil, že z úterních rozhovorů s ruskými představiteli vyplynul zájem Moskvy o uvolnění napětí na východě Ukrajiny. „Ta debata se potom vedla o tom, do jaké míry lze tato ujištění dnes brát jako vážná,“ řekl ministr zahraničí Zaorálek. Současná situace totiž podle něj vypadá spíše tak, že se Rusko snaží opevňovat pozice separatistů. Ochotu Ruska pomoci v uklidnění situace na Ukrajině je tak podle Zaorálka třeba nejprve otestovat.

Na pořadu dne byl i boj proti IS

Ministři zahraničí NATO se také zabývali podporou boje proti radikálům z organizace Islámský stát (IS). Ministři členských zemí NATO se shodli na prodloužení mise v Afghánistánu na období po konci roku 2016. Mise bude mít podle Stoltenberga civilní i vojenské členy.

Ministři se na svém jednání podle Zaorálka zabývali také situací na Blízkém východě a současnou pozicí Íránu, s nímž zástupci pěti velmocí s právem veta v Radě bezpečnosti Organizace spojených národů (USA, Rusko, Čína, Francie, Británie) a Německa na počátku dubna ve švýcarském Lausanne uzavřeli rámcovou jadernou dohodu.

„Tady vzniká trochu otázka, jestli ty nukleární rozhovory neposilují pozici Íránu v zemích jako je Irák, Sýrie, Jemen a podobně,“ uvedl Zaorálek. Pokud by se však ukázalo, že Írán neplní to, k čemu se zavázal, existuje prý vždy možnost dané kroky přehodnotit.

„Politika vstřícnosti je v obou případech vázána na to, do jaké míry naši partneři - ať je to Írán nebo Rusko - budou ochotni pomáhat cestě deeskalace a budou dodržovat ty principy, na kterých se dohadujeme,“ dodal Zaorálek.