Děti v nejbohatších zemích světa se potýkají s duševními problémy, obezitou a mají slabé sociální schopnosti. Tvrdí to nová studie, kterou ve čtvrtek zveřejnil Dětský fond Organizace spojených národů (UNICEF). Autoři výzkumu nabádají světové vlády, aby chránily děti před dopady pandemie koronaviru. Zároveň vyhodnotili jednotlivé státy, jak dobře se starají o svou nejmladší generaci. Žebříček vede Nizozemsko, Česká republika je přesně uprostřed.
„Řada nejbohatších zemí světa, které mají prostředky k tomu zajistit každému kvalitní dětství, selhává,“ myslí si Gunilla Olssonová, ředitelka výzkumného střediska UNICEFu v italské Florencii. Její mezinárodní vědecký tým zkoumal kvalitu života dětí a dospívajících jedinců v 41 nejrozvinutějších zemích na planetě. Porovnával jejich ekonomickou situaci, vzdělání, přístup k zdravotní péči, ale třeba i pocity spokojenosti a štěstí. Použitá data byla shromážděna ještě před vypuknutím koronakrize. A výsledky nejsou podle akademiků vůbec povzbudivé.
„Pokud vlády nepodniknou rychlé a rázné kroky k ochraně dětí v rámci jejich boje s pandemií, můžeme očekávat nárůst počtu dětí žijících v chudobě, zhoršení jejich duševního a fyzického zdraví a prohlubování rozdílů v jejich schopnostech,“ varuje Olssonová. Mladí lidé prý sice nejsou nejohroženější skupinou, pokud jde o přímé účinky viru. Minulé krize však ukázaly, že právě oni se nejhůře vyrovnávají s dlouhodobými následky. Studie dále uvádí, že žádný stát nedominoval ve všech zkoumaných aspektech. Každá země má na základě mínění vědců velký prostor pro zlepšení.
Na čele celkového srovnávacího žebříčku se každopádně umístilo Nizozemsko, Dánsko a Norsko. Nejslabší hodnocení naopak dostalo Chile, Bulharsko a překvapivě Spojené státy americké. Česko obsadilo průměrnou 22. příčku. Až za námi skončilo Polsko, Slovensko, Kanada či Velká Británie. Naopak lépe dopadlo Německo, Maďarsko, Itálie nebo Jižní Korea.
Pravděpodobně nejzávažnějším zjištěním je, že ve většině států jsou jen necelé čtyři pětiny dětí spokojeny se svými životy. Nejvyšší míru nespokojenosti projevily děti z Turecka, Japonska a Británie. Mnohé země se také potýkají s vysokým počtem sebevražd u osob ve věku od patnácti do devatenácti let. První místo v tomto nelichotivém žebříčku obsadila Litva, následovaná Novým Zélandem a Estonskem.
Čím dál tím větším problémem se stává dětská obezita. Přibližně jedno ze tří dětí v Evropské unii trpí podle studie obezitou nebo nadváhou. Vysoký nárůst zaznamenaly v tomto ohledu především státy jižní Evropy. Výzkum rovněž tvrdí, že až 40 procent patnáctiletých lidí v bohatých zemích neumí pořádně číst a počítat. Nejhorší statistiku mají v tomto ohledu Bulharsko a Rumunsko.
Ačkoli studie přinesla i pozitivní zjištění, například 95procentní nárůst ve vzdělávání dětí předškolního věku, autoři se obávají, že tyto „důležité zisky“ můžeme kvůli pandemii velice snadno zase ztratit. V závěru proto doporučují vládám, aby více podporovaly rodiny s nízkými příjmy. „Protože investice do dětí je přímou investicí do naší budoucnosti,“ shrnuje Fayaz King, zástupce výkonného ředitele UNICEFu.
