Základním tématem Carterovy cesty je hledání nejlepšího způsobu, jak jednat s Moskvou poté, co Rusko zabralo Krym a podporuje separatisty na východě Ukrajiny. „Spojené státy se nevzdávají naděje, že se Rusko, možná ne za vlády Vladimira Putina, vrátí na cestu směřující kupředu, místo toho, aby se ohlíželo zpátky,“ prohlásil.
Spojenci podle něj musejí zachovat vůči Moskvě dvojí přístup – na jedné straně usilovat o prohloubení spolupráce, například v boji proti terorismu nebo íránské jaderné hrozbě, na druhé straně přiměřeně reagovat na ruskou agresi. NATO podle Cartera uvítá zlepšení vztahů s Ruskem, nicméně „rozhodnutí je na Kremlu“. Carter už včera v Berlíně potvrdil záměr USA rozmístit ve východoevropských zemích těžkou vojenskou techniku.
„Neusilujeme o studenou a už vůbec ne o horkou válku s Ruskem. Nesnažíme se udělat si z Ruska nepřítele,“ zdůraznil ministr. „Ale nenechte se mýlit, hodláme bránit své spojence, mezinárodní řád založený na dodržování pravidel a příznivou budoucnost pro nás všechny.“
Americký šéf obrany obvinil Rusko ze snahy obnovit sféru vlivu bývalého Sovětského svazu
Tato slova reagují i na oznámení ruského prezidenta Vladimira Putina, že letos obohatí arzenál své země o více než 40 mezikontinentálních raket, jež prorazí jakýkoli obranný systém. Putinův výrok Carter hodnotí jako nemístný, generální tajemník NATO Jens Stoltenberg jej pak označil za řinčení nukleárními zbraněmi.
Americký šéf obrany obvinil Rusko ze snahy obnovit sféru vlivu bývalého Sovětského svazu, ale odmítl přistoupit na bipolární vidění světa z éry studené války: „Nedovolíme Rusku, aby nás vtáhlo do minulosti.“ Šéf ruské Bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev včera reagoval slovy, že Amerika má zájem na tom, aby Rusko jako stát neexistovalo.
Jako důvod uvedl nerostné bohatství: „Američané mají za to, že tímto bohatstvím disponujeme nezákonně a nezaslouženě, protože podle jejich názoru s ním nezacházíme tak, jak bychom měli.”
