Verdikt se týká případu lékaře Ilijaze Pilava, který je bosňácké (dříve muslimské) národnosti a žije v srbské části Bosny. Stěžoval si na to, že mu nebylo dovoleno kandidovat do tříčlenného předsednictva BaH. Média uvádějí, že chtěl kandidovat už dvakrát, v letech 2006 a 2010.
Bosenské úřady poukazují na to, že podle ústavy a volebního zákona k tomu není oprávněn. Základní zákon totiž stanoví, že předsednictvo tvoří zástupci tří konstitutivních národů - Bosňáků, Srbů a Chorvatů. Bosňácký a chorvatský člen jsou přitom voleni v bosňácko-chorvatské Federaci Bosny a Hercegoviny (FBaH) a srbský člen v Republice srbské (RS).
Bosnu rozdělila na tyto dvě ve značné míře autonomní entity daytonská mírová dohoda. Její uzavření znamenalo konec války, která zemi sužovala v letech 1992-1995.
Pilav svou stížnost předložil už v roce 2007. Štrasburský soud svůj dnešní verdikt v této kauze zdůvodnil poukazem na to, že tříčlenné předsednictvo je politickou institucí celého státu, a nikoli entit Republiky srbské nebo Federace Bosny a Hercegoviny. Její rozhodnutí se dotýkají života všech občanů bez ohledu na to, v které části země žijí.
Agentura AP poznamenala, že takováto diskriminace obsažená v ústavě bude zřejmě jednou z překážek na cestě Bosny do Evropské unie.
