V Británii se vede válka o nový uhelný důl. Jeho propagátoři tvrdí, že pomůže ekologii

Vizualizace sporného uhelného dolu Woodhouse Colliery

Vizualizace sporného uhelného dolu Woodhouse Colliery Zdroj: West Cumbria Mining Company

Britský důl Kellingley byl zavřen v prosinci 2015 jako poslední hlubinný uhelný důl  Zdroj: https://www.denik.cz/ekonomika/v-britanii-skoncil-posledni-hlubinny-uhelny-dul-20151218.html
Britský důl Kellingley byl zavřen v prosinci 2015 jako poslední hlubinný uhelný důl.
Britský důl Kellingley byl zavřen v prosinci 2015 jako poslední hlubinný uhelný důl.
4
Fotogalerie

Více než pět let po uzavření posledního hlubinného uhelného dolu se v Británii vede ostrá debata o nové těžbě. Důl by měl vzniknout na severozápadě Anglie, v hrabství Cumbria, nedaleko Jezerní oblasti. Zastánci si od něj slibují především tvorbu pracovních míst. Záměr ale rozhněval ekologické aktivisty a do sporu se vložila vláda v Londýně, která se obává poškození reputace země v době globálních snah o snižování emisí. O osudu dolu tak v září rozhodne veřejné šetření.

Společnost West Cumbria Mining slibuje, že důl přinese stovky pracovních příležitostí v okamžiku, kdy v regionu s upadajícím průmyslem v důsledku pandemie roste nezaměstnanost. Proto projekt v únoru dopisem podpořila i čtyřicítka místních konzervativců.

„Blokováním uhelného dolu labouristé zamítají více než pět stovek dobře placených míst v Cumbrii a další dva tisíce v dodavatelských řetězcích a službách napříč regionem,“ napsali v souvislosti s oficiálním odmítavým postojem vysoce postavených labouristů.

Kritici těžby nedaleko města Whitehaven však tvrdí, že region by měl mířit opačným směrem, podle nich nové pracovní možnosti vytvoří přechod na zelené zdroje. Jenže podle některých názorů jsou taková místa nejistá, těžba má naopak velkou podporu místních.

„Úroveň podpory pro důl je pravděpodobně devadesát procent i víc. Stěží najdete někoho, kdo je proti,“ řekl aktuálně listu The Guardian pod podmínkou anonymity lokální labouristický politik. Sám má o projektu environmentální pochybnosti, veřejný odpor ale považuje za politickou sebevraždu.

Debata o dolu se však už dávno přelila na celostátní úroveň, kde ekologický aspekt projektu vyvolává největší bouře. Aktivisté namítají, že těžba uhlí naruší vládní plán na snižování emisí skleníkových plynů. Země nyní počítá s redukcí o 78 procent do roku 2035 oproti roku 1990.

Ekologické argumenty ale kupodivu vznášejí i zastánci dolu. Koksovatelné uhlí z dolu by mělo směřovat do oceláren a na stránkách těžební společnosti se tak kupříkladu píše, že uhlí slouží k výrobě větrných turbín. Jeho zastánci rovněž upozorňují na to, že lokální těžba zastaví dovoz suroviny z USA, což povede ke snížení emisí.

Londýn původně odmítl zakročit, pod tlakem kritiků ale nakonec nařídil veřejné šetření. Premiér Boris Johnson uvedl, že záležitost je třeba pečlivě zvážit. Vláda se podle všeho obává negativních reakcí i proto, že má v listopadu v Glasgow hostit světový klimatický summit.

Názor v poslední době mění i rada hrabství. Zatímco dříve projekt třikrát podpořila, v květnu k němu zaujala už pouze neutrální stanovisko. „Je to jasný signál, že podpora projektu opadá,“ radoval se z rozhodnutí podle stanice ITV Tony Bosworth z organizace Přátelé Země. Zastánci projektu naopak nařkli radu, že jde proti vůli lidu.