Tatra expanduje. Rozjíždí výrobu v Emirátech, chystá závod v Brazílii a pokukuje po Turecku

Standardizovaná modelová řada speciálních vozidel Tatra Force zahrnuje i tento vůz.

Standardizovaná modelová řada speciálních vozidel Tatra Force zahrnuje i tento vůz. Zdroj: Tatra Trucks a.s., Wheelsage.org, Svět motorů, Auto.cz

Partner Tatry DAF už dříve získal velkou objednávku od belgických ozbrojených sil, Tatra Trucks a Tatra Defence Vehicle na ní budou spolupracovat
Cisternová automobilová stříkačka Tatra
Hasičský vůz
Standardizovaná modelová řada speciálních vozidel Tatra Force zahrnuje i tento vůz.
Nákladní vozy Tatra
29
Fotogalerie

Většina v Kopřivnici vyrobených vozidel míří na export. Loni jich společnost Tatra Trucks vyvezla téměř šedesát procent z necelých dvanácti set. Jedna z nejstarších automobilek světa chce však svou přítomnost na zahraničních trzích dál posilovat. Chystá závod v Brazílii, rozjíždí výrobu ve Spojených arabských emirátech a zkoumá možnosti na tureckém, ruském či na běloruském trhu.

Nový závod v největší zemi Jižní Ameriky má už letos produkovat tatrovky především pro brazilský civilní trh. Brazilci budou montovat podvozky z dílů dodaných z Česka.

„Motory a kabiny potřebujeme koupit v Brazílii, abychom dodrželi kvóty domestikace výroby – ty by mohla dodat společnost DAF, se kterou jednáme,“ vysvětluje generální ředitel Tatry Pavel Lazar. Motory, kabiny, ale také například převodovky vyrábí DAF mimo jiné v Brazílii.

Podobný model spolupráce chce Tatra uplatnit nebo posílit na řadě dalších trhů. Zajímá se hlavně o destinace, do kterých může vyvážet nekompletní vozy, především rozmontované podvozky, které na místě smontuje domácí podnik s využitím vlastních dílů.

„Na všech takových místech chceme mít připravené know-how, jak postavit firmu, která by z dodaných a domácích dílů poskládala, vyzkoušela a homologovala vozidla,“ říká Lazar a dodává: „Může to být Turecko, Rusko či Bělorusko. Je to velmi aktuální, jakmile nalezneme nové příležitosti, tak je zrealizujeme.“ Například do zmíněného Ruska Tatra loni prodala 74 vozů.

Výrobu s roční kapacitou až jednoho tisíce vozidel rozjíždí ve spolupráci s místním partnerem i ve Spojených arabských emirátech. „Letos nabíhá výroba, za první měsíce bylo postaveno asi třicet vozidel,“ uvádí Lazar.

Tatra v regionu podniká i v Saúdské Arábii, kde v minulých letech vyráběla stovky vozidel z takzvaných CKD sad dovezených z Česka. Jsou to v jednom celku zvlášť zabalené kompletní sady dílů určené k finální montáži.

Podívejte se na nejrůznější typy vozidel, které Tatra dodává do světa:

Letos mají v Saúdské Arábii vzniknout dvě stovky vozidel. Postupně také roste domestikace výroby. Dodávky z Česka se zmenšují, naopak roste podíl komponentů vyrobených ve zdejším podniku. Závod založený na obdobné spolupráci už funguje také v Číně.

Velmi specifické produktové zaměření Tatře umožňuje úspěšně fungovat v tržních výklencích, podotýká expert na automobilový průmysl, partner EY Petr Knap. „Firma se určitě potřebuje profilovat jako globální hráč a diverzifikovat svou výrobu z pohledu nákladů,“ míní Knap.

„Významným důvodem pro expandování by mělo být i přiblížení významným trhům – z pohledu logistiky, ale i produktových nápadů a politické preference domácích výrobců. Latinská Amerika i Čína dávají smysl z pohledu stabilní poptávky pro civilní sektor i pro ozbrojené složky fungující v náročném terénu,“ dodává Knap.

Rizika takto široké expanze vidí především v pohybu měnových kurzů, v politických vlivech a v řízení dluhové zátěže potřebné k financování rozvoje. Tatra má v současnosti sjednaný dvoumiliardový úvěrový rámec, ze kterého může čerpat, nevyužívá ho ovšem ve stoprocentní míře.

Kromě zmíněných států aktuálně jedná o nových zakázkách i v dalších postsovětských zemích, v Indii, Austrálii, na Nové Kaledonii nebo na Novém Zélandu. Potenciální odběratelé si nicméně mírně připlatí: od května vzrostly katalogové ceny nákladních vozidel Tatra v průměru o čtyři procenta. Lazar to zdůvodňuje zdražením výrobních materiálů, například plech či ocel měly zdražit o vyšší desítky procent.

Navzdory pandemii se finanční ani výrobní výsledky Tatry za loňský rok nezhoršily. Automobilka vykázala nejlepší provozní zisk EBITDA za poslední tři roky, 509 milionů korun. Podnik vyrobil 1181 nákladních vozidel, stejně jako v roce 2019, a prodal jich 1186, meziročně o sto méně. Letos a v příštích letech chtějí v Kopřivnici zhotovovat 1200 až 1300 vozidel ročně. Polovina půjde armádnímu sektoru, druhá civilnímu.

Přestože koronavirová pandemie tvrdě zasáhla jak Brazílii, tak Indii, oba pro Tatru významné trhy, zákazníci kontrakty podle Lazara nepozastavují ani neruší. Důsledkem epidemie je spíše větší časová náročnost průběžných jednání.

Článek vyšel 13. května 2021 v deníku E15